Ringohraní

  Po pěti a půl letech existence tohoto blogu je tohle vlastně teprve třetí opravdu bilanční novoroční článek a tak krátce "zabilancuji" také ohledně zakončení let předchozích. Zatímco uzavření roku 2019 proběhlo jen popřáním veselých Vánoc , v roce 2020 jsem nějak, nevím proč, veškeré formality ohledně Vánoc a Nového roku v souvislosti s blogem zcela vypustil. Poslední prosincové  info roku 2020 bylo o účasti v Nekonečným Labůžu , což možná z pařanského hlediska nepotřebovalo více obohacovat o další vánoční přání, bylo to (aspoň doufám) takovým přáníčkem samo o sobě:-) V roce 2021 jsem se ale pustil trochu na tenký led a udělal na konci roku herní bilanci . Rozepsal jsem se o tom, co vše jsem v daném roce dohrál. Ve skutečnosti to byl zrovna rok na dohrané hry docela chudý a nebylo toho moc. Vesměs jsem se zabýval hraním dlouhých her, které zabraly nějaký ten měsíc a tak byl blog samozřejmě prokládán i články o hrách, které jsem dohrál v dávných letech bez toho, abych si je...

Platforma: PC / Žánr: Logic, Developer: DMA Design / Vydavatel: Psygnosis / Rok: 1991-1994 Přemýšlel jsem nad tím, jak se neopakovat každý rok a popřát k Vánocům a vše nejlepší do Nového roku (aktuálně 2025) jinak, než obvykle. A nakonec mě napadlo to udělat hrou, která je s Vánocemi nějak úzce spojena. Jistě všichni znáte Lemmings , o kterých jsem tady už psal. Kdo by neznal lumíky, kteří jdou rovně za nosem rovnou do nějakých smrtících  nástrah a pastí, dokud jim nedáte nějaký úkol. Jinak klidně naskáčou třeba do propasti. 

Excalibur č. 18 patří jednoznačně k dalšímu z čísel herních časopisů, které si zaslouží pozornost a zařazení k těm legendárním exemplářům z herních tiskovin, které nad ostatní něčím vyčnívají a pojí se s něčím významným, na co se v souvislosti s hrami nedá zapomenout. A to vždycky dokáže navodit příjemnou vzpomínku, ať už na radost z časopisu samého nebo na radost spojenou s hrami, o nichž nás informoval a na které jsme se mohli těšit, až zavítají na naše beztak již tehdy obstarožní stroje, na kterých dané hry mohly sice i drhnout, ale i tak jsme z nich měli neskonalou radost. 

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Cyberlore Studios / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1995 Máte odpor k hmyzu? Já ano. Asi ne úplně ke všemu, jelikož u některých brouků se někdy pozastavím, jak jsou krásní a občas je zachraňuji z cest nebo míst, kde by se mohli připlést pod nohy a někdo by je mohl zašlápnout. Ostatně jako dítě jsem měl rád večerníček ze života hmyzu a dokonce jsem měl encyklopedii brouků a pořád si ji jako dítě studoval. Nicméně obecně jsem od jisté doby hmyzofob a i takový krásný brouk na mě působí značně znepokojivě při představě, že po mně leze. A pak je hmyz různého stupně odpornosti, který pro mě představuje doslova horor. Proč tohle všechno píši se hned dozvíte. Entomorph: Plague of the Darkfall je totiž hra o hmyzí apokalypse, je to takový hmyzí Fallout . A jaký k takové hře mohu mít asi přístup? Cože? Hmyzí hnus, na to se nebude pěkně koukat a přeci to ani nemůže být hra, která může někoho něčím lákat, ne? Ale počkejte, neodcházejte ještě, mám...

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Cyberlore Studios / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1994 Když na mě po spuštění hry zasvítí logo SSI (Strategic Simulation Inc.), mé srdce vždycky zaplesá, protože tito vývojáři a vydavatelé her pro mě byli vždy zárukou, že půjde o úžasné dobrodružství se specifickou atmosférou, která záhadně obestírá jejich hry způsobem, který se mi přesně trefuje do mého vkusu. Mohu vlastně říci, že SSI patří vůbec k mým nejoblíbenějším vývojářům. Bylo by však nespravedlivé opomenout firmy, které pod hlavičkou SSI rovněž tvořily v momentě, kdy se samotní vývojáři SSI zabývali něčím jiným. V případě hry Al-Qadim, o které bude nyní řeč, jde o vývojáře Cyberlore Studios a zatímco SSI ve stejné době makali na Dark Sunu 1 , dostali od nich Cyberlore Studios hned po svém vzniku v roce 1992 k dispozici licenci k AD&D pravidlům, Al-Qadim settingu a pokročilou formu Gold Box enginu. 

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Strategic Simulations Inc. / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1994 Dark Sun1: Shattered Lands , který jsem dohrál před pár desítkami let, byl vždy pro mě absolutní modlou a příkladem, jak by měla u PC izometrického RPG vypadat struktura questů, rozhovorů, příběhu a jeho ovlivnitelnosti ve hře, atmosféra a taky jak by měly vypadat tahové souboje. Pokus rozjet Dark Sun 2: Wake of the Ravager proběhl v minulosti několikrát a vždycky mě hned z kraje odradilo pár věcí a nepokračoval jsem, protože jsem se bál, že to už nemůže být lepší než Dakr Sun 1 .

Platforma: PC / Žánr: Logic / Developer: Creative Dimensions / Vydavatel: Scandinavian PC Systems / Rok: 1989   Určitě si mnozí s notnou dávkou nostalgie vzpomenete na moment, kdy vám rodiče donesli první počítač, abyste se poctivě vzdělávali, učili programovat a v trendu překotného vývoje informačních technologií se vypracovali na schopného ajťáka s dokonale zajištěnou budoucností. A v ten moment se vám rozzářily oči nadšením, touhou po vzdělání a poznání a v hlavě se vám honily myšlenky, jak vy, ten budoucí dokonalý ajťák, hned zítra poprosíte kámoše, aby vám donesli nějaké diskety s hrami, které jste u nich viděli na návštěvě na jejich počítačích (jelikož jejich rodiče byli v pohledu na vzdělání své ratolesti prozíravější a koupili jim počítač dříve než vám).

Nelekejte se, Retro není žádná nemoc, kterou bych chtěl zákeřně šířit. Retro je příjemná vzpomínka, trocha melancholie a hlavně vzdání úcty starým titulům, které si zaslouží pozornost a zahrání i v dnešní době a rád dávám na vědomost, že tohle existuje. Ne nadarmo se retro týká vlastně i novinek. Doslova se z něj stal trend, móda a vznikají tak zejména v nezávislých studiích hry odkazující se na starou dobrou pixelovanou dobu, tedy ať už graficky nebo herními metodami. Samozřejmě s bonusem user friendly ovládání, které je mnohdy u stařičkých her tou hlavní překážkou, proč už by je dnes mnozí nehráli. Ony se ty hry samozřejmě ovládat dají v pohodě, šlo to tehdy, jde to i dnes, ale všichni nějak aspoň občas cítíme, že mnohé věci v tomto směru jde už dnes udělat příjemněji a přehledněji, byť i to oldschool ovládání k retru prostě patří. Naopak velké herní studia se pak předhánějí ve vydávání zdokonalených remaků starých klasik, jakoby pocit, že už poslední léta není moc co nového vymyslet...

Konečně. Teď si asi říkáte, co jako konečně? Tak tedy konečně přišla v seriálů článků o legendárních číslech herních časopisů řada na Score č. 3. Ono si to podle mě zasloužilo již dávno, ale vždycky jej o nějaký ten milimetřík vystrnadilo z pořadí v minulosti již popisovaných nejlepších čísel herních časopisů jiné číslo, u kterého jsem měl pocit, že mělo o malinký kousek tu sílu okamžiku výraznější. A tak jsem je v minulých článcích upřednostnil právě před číslem 3. Určitě jste si u článků tohoto typu všimli, že je koncipuji zejména ve smyslu dát konkrétní číslo časopisu do kontextu s nějakým nezapomenutelným pocitem, atmosférou, rozpoložením, touhou po nějakém typu hry a náladou, jakou mohl člověk mít v momentě, kdy si časopis zakoupil a pak jím začal listovat. V tom samozřejmě budu pokračovat nadále a tak tady máme (konečně!) Score číslo 3, které do březnových chladných dní symbolizovala působivá obálka s upíří tématikou, zvěstující příchod hry Ravenloft, Strahd's Possession , ne...

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Silver Lemur Games / Vydavatel: Silver Lemur Games / Rok: 2019 Byť mě v roce 2018 avizovaný vývoj nového retro dungeonu Legends of Amberland velmi zaujal zveřejněnými prvními obrázky, očividným  Might and Magic 3 stylem a roztomilou barevnou grafikou, přišel zároveň údiv nad tím, proč tam ty hory jsou sakra všechny zpracovány podivným geometrickým fanatismem jako stejné rovnostranné jehlany připomínající nějaké pyramidy. Tím se do toho vmísily jisté pochybnosti a říkal jsem si, zase samoúčelně vypadající hra s ad absurdum retro prvkem, který takhle děsně nevypadal ani v devadesátkách. A byť jsem po Legends of Amberland léta stále pokukoval a dal si jej hned do wishlistu na GoGu, když v roce 2019 vyšel, stále jsem nejistě otálel.

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Schmidt Workshops / Vydavatel: Schmidt Workshops / Rok: 202? Retro hraní lze vnímat jako hraní starých her. Vtěsnat do této kategorie se však pokouší i mnoho současných nezávislých vývojářů svými novými produkty, vypadajícími právě jako staré hry třeba z první poloviny 90. let. Jedním z takových vývojářů je i Michael Klaus Schmidt, který si kuchtí sám vlastní dílka a má zcela jasné představy, jak své dílo pojmout a podchytit atmosféru, aby mělo ten správný nádech staré dobré hratelnosti, pixel artového vizuálu a třeba i té nostalgie. Určitě si vzpomenete na toto jméno hned z mé minulé recenze na vynikající hru Islands of the Caliph . Tak přesně tento Michael Klaus Schmidt shodou okolností stojí i za připravovanou retro novinkou Cyclopean.

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Schmidt Workshops / Vydavatel: Schmidt Workshops / Rok: 2023 Islands of the Caliph je novinka loňského roku (2023), dílo, za nímž stojí jedno jméno a to Michael Klaus Schmidt. A jak působí tento krokovací dungeon z počátku jednoduše, tak se z něj nakonec postupně vyklube komplexní dungeon se spoustou zajímavých herních postupů, odehrávající se v ne až tak obvyklém herním prostředí, tedy v islámském orientu. Ze startu nebudete na nic tázáni, jen si určíte New Game, vyberete si jeden jediný neměnný slot, do kterého se bude vaše dobrodružství na pevno ukládat a už stojíte v lesíku nedaleko jakéhosi stanu, naproti vám je kukuřičné pole a u něj vousatý chlapík v turbanu. Postavu nepojmenováváte, prostě hrajete za sebe a jak se jmenujete, to víte, že:-) Nemáte tady ani portrét, víte, jak vypadáte, stačí kouknout do zrcadla. Stejně tak neřešíte povolání. Máte několik vlastností - Sílu určující kolik hit pointů nepříteli uberete, Rychlost...

  Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: High North Studios / Vydavatel: Raw Fury Games / Rok: 2024 Bylo to v lednu roku 2018, kdy byla Andersem Lauridsenem ohlášena práce na nové RPG hře v retro stylu inspirující se kromě stolních D&D především také starými počítačovými RPG hrami, slovy autora to byly konkrétně Ultimy a  Gold box hry . Cílem bylo navrátit cRPG hrám dnešní doby původní hratelnost a atmosféru, která je svým způsobem nenahraditelná a jakýkoliv extra technologický vývoj jí spíše jen ubírá. Technická dokonalost nabízí hráči vše jako na stříbrném podnose, ale kam se poděla ta původní hmatatelná hravost téměř stolní hry, radost z objevování, napětí, co se stane po té či oné události, kam zmizely takové ty pocity, jako když si přečtete text v gamebooku a máte si vybrat, co chcete udělat, abyste pak nalistovali pro daný úkon text na nějaké další stránce? To vše šlo ve veškerých těch Witcherech, Skyrimech, Dark Souls a dalších stranou a vsadilo se hlavně na vizuáln...

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Activision/ Vydavatel: Activision / Rok: 2000 Koupi Call to Power 2 předcházelo velké dilema, zda tuto hru musím nutně mít a zařadit ji vedle dalších strategií v mé sbírce krabic, anebo mi tento kousek bude stačit jen na GoGu, jako mi z digitální distribuce musí stačit spousta daleko i lepších her, které se mi nepovedlo sehnat jinak, anebo už v krabicích dnes ani nevycházejí. Když mám Civku 5 a 6 jen na STEAMu, nebude mi tedy i Call to Power 2 stačit jen na GoGu? Správně alespoň matně tušíte, že nikoliv:-)

  Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS / Developer: Quicksilver Software / Vydavatel: Interplay / Rok: 1991 Chtěli jste si někdy postavit hrad a smysluplně jej bránit? A teď nemyslím z písku, papíru, kamene a malty či z Lega, což nám plnilo sny v dětství, kdy jsme si za obránce i útočníka hráli tak nějak sami proti sobě a samozřejmě tak, aby po úmyslně dramaticky se vyvíjející situaci nakonec vyhrála ta správná strana. Tyhle někdejší dětské hry jsme mnozí pochopitelně chtěli postupem dospívání přenést na monitory v nějaké vytoužené počítačové hře, která nám umožní hrad postavit a pak také bránit proti nepříteli, kterého nepřekecáme k nějakým ústupkům. Stejně tak hrad by v takové hře musel být stavěn systematicky, s rozmyslem a s nějakým logickým plánováním.

Když ke mně někdo přijde s návrhem nahrání nějakého podcastu, videa, respektive natáčení něčeho, kde mám živě vystupovat nebo jen živě hovořit, tak mám k tomu vždycky z počátku spoustu výmluv a snažím se z toho vždycky nějak vybruslit. Samozřejmě existují nabídky, které se neodmítají, to by byl hřích nevyužít dané možnosti, která může přijít jednou za život. Setkat se například s nějakou herní a časopisovou legendou je něco, co se moc odmítnout samozřejmě nedá a risknu to přes všechny mé obavy, že se nějak před nimi i před veřejnosti ztrapním. To se prostě stát může:-)

  Platforma: PC / Žánr: Strategy/ Rok: 1993 Vévoda Leon Franco a princezna Chris mě, coby mí rodiče, vyslali na zkušenou do světa. Naučili mě námořnickému řemeslu a tak mi byla svěřena loď. Otec dbá na správnou přísnost vedoucí k úspěchům a tak mě přes práh svého sídla lehce popostrčí špici své naleštěné boty s tím, že se domu mám vrátit, až s úspěchem v podobě nalezení bájné Atlantidy. Jasně, to je můj hlavní úkol. Jenže jen s nějakou hrstkou námořníků a pár tisíci zlatých v kapse se daleko nedoplavím. Jídlo je drahé, vodu tady čepují naštěstí zdarma.

Tento tematický článek bude tak trochu o tom, proč považuji mnohé hry na Super Nintendo prakticky za nejlepší z konzolové produkce a SNESovky se tak staly vedle dungeonů na PC mou takřka největší srdcovou záležitostí, ačkoliv cesta ke konzolovým hrám obecně byla u mě z počátku velmi trnitá. Má vášeň k nim se zrodila až v roce 2001 díky emulátorům, tedy až pět let poté, co vývojáři SNES nadobro opustili a rozutekli se na nové platformy, zejména Playstation 1 a Nintendo 64. Proto, než se dostanu ke konkrétním herním titulům, si dovolím delší úvod k tématu, jak jsem se ke SNESovkám já, původně ryzí PCčkář, vlastně dostal. Ve své době, tedy v letech 1990 - 1996, jsem konzoli SNES a hry na ní bohužel neměl a zcela mě tento herní segment tehdy minul. Byl jsem tehdy rád za své PC (počínaje 286), kte ré bych nikdy za nic nevyměnil a sáhodlouze by se dalo také povídat o vzájemné štenkrovačce hráčů na jednotlivých platformách, předhánějících se argumenty, proč zrovna ta jejich je nejlepší. Plati...

Dalším číslem některého z herních časopisů, které na mě zapůsobilo doslova magicky, že nešlo dostat z hlavy a zapsalo se navždy nesmazatelně, byl beze sporu Excalibur 11. Mohla by to být vlastně překvapivá volba, protože popravdě Excalibur 11 nebyl napěchován nějakými extra peckami. Čítal pouhých pět recenzí, z nichž za řeč stály jen tři hry a to ještě hodně záleželo na žánrové preferenci hráče. Většinu časopisu zabraly návody. Přesto dostalo teď a tady tohle číslo časopisu Excalibur přednost před možným výběrem z x daleko lepších čísel jak Excaliburu samotného, tak časopisu Score. Ale když už jsem ty emočně nejsilnější a zároveň obsahově velmi bohaté čísla časopisů už v několika článcích o herních časopisech probral, rozhodl jsem se další čísla popisovat bez toho, že bych si dělal nějaké pořadí, žebříček či jinou formu řazení od nejnašlapanějšího čísla po ty prázdnější kusy. Vezmu to tak, jak mi to vnukne myšlenka. A ta mi jasně zasvítila nad výrazem Excalibur 11.

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Activision/ Vydavatel: Activision / Rok: 2000 Call to Power 2 si zaslouží trochu delší povídání, ať už vzhledem  k tomu, jakou herní kvalitu nám nabízí, nebo také vzhledem k okolnostem jejího vzniku. V jedné diskusi jsem jednou na dotaz, co říkám na Call to Power, odpověděl tohle: "To je strašně těžko soudit. Ve své době jsem Call to Power opovrhoval, byla to pro mě kopie, něco jako když AMD začalo kopírovat Pentia. Což znamená, originál je originál, ale i na AMD šlo pak hrát a dokonce později Pentium v některých aspektech předčilo, ale pořád tam pro mě zůstávalo nějaké to ale. Takže Call to Power jde taky hrát. Každopádně pocitově CtP pořád tak nějak považuji za svatokrádež :-) Ale dneska, kdy je všechno vlastně kopie něčeho, to je asi jedno, herní závislost to vyvolává naprosto stejně." Mohlo by se zdát, že tím je řečeno prakticky vše. Civka je prostě jen jedna a to ta Meierova. Má to jistou logiku. Ten herní koncept je natol...

  Tento text má nějakých sedm dní zpoždění. A to jednoduše proto, že přesně před pěti lety a přesně před sedmi dny (29.7.2019) vzniknul tento blog. Zpoždění způsobila moje dovolená. Jedenáct dní jsem se válel u moře. Bez her, bez blogu, bez pracovních starostí, prostě jen já, má rodina a jadranský ráj. Takže teď se pustím jednak do po dovolenkového, ale hlavně výročního infa. Začnu pár čísly. Po pěti letech je na blogu 417 článků (nepočítám-li tento, který právě čtete):

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Firaxis / Vydavatel: 2K Games/ Rok: 2005 Civilization 4 je další tahová 4x strategie, která se na jednu stranu hraje v obdobných pravidlech, jako každá jiná Civka před tím. Ale převratných novinek na poměry zavedeného a zdánlivě neměnného systému bylo tolik, že bylo (a je) naprostou povinností si i tento díl série pořídit a zahrát. A teď jak to popsat po všech těch civilizačních hrách, které jsem zde již rozebíral a přitom se neopakovat? Trochu povinně, ale jen stručně na úvod, se opakovat musím, abych zmínil základní princip hry pro případ, že by zrovna teď a tady přistál někdo z jiné planety a setkal se s pojmem Sid Meier's Civilization poprvé v životě. Více se k němu už pak nebudu vracet, pokud to nebude nutné v rámci konfrontace s novinkami. 

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Firaxis / Vydavatel: Infogrames/ Rok: 2001 Již první Civka byla natolik komplexní a všeobjímající strategií, že by se zdálo, že není co k ní dodat. Ne nadarmo se občas rád vrátím k tomuto prvotnímu dílu dnes již šesti dílné série, abych si opět zahrál v základní a nenabobtnalé formě to, co na počátku 90. let položilo základy simulace celé civilizace napříč všemi věky, s veškerým technologickým vývojem, s možnostmi psát stále novou a novou historii lidstva. Přesto po desítkách odehraných partií snad každého už tehdy napadlo, že by bylo zajímavé, kdyby o některé prvky byla hra přeci jen obohacena. 

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Legend Entertainment / Vydavatel: Take-Two Interactive / Rok: 1997 Představte si, že náš existující vesmír je jeden z mnoha a každý vesmír je projektem nadpřirozených entit a jako takový má vynášet nějaký profit jakési společnosti nadřazených entit provozující všechny vesmíry. A teď si představte další věc. Společnost dojde k závěru, že jeden z těch projektů  není rentabilní a rozhodne se jej ukončit. Konkrétně jde o ten náš vesmír, který si jeho správce, entita Parabolus, pojmenoval Raymond. Naštěstí se entita jménem Parabolus nedokáže smířit s koncem Raymonda a rozhodne se společnost provozující vesmíry přesvědčit o opaku, tedy že je Raymond smysluplný a bylo by fajn jej zachovat. Tato entita se tedy vydá do onoho svého vesmíru, konkrétně do místa, kde se scházejí bytosti z různého časoprostoru se svými neřešitelnými problémy. Tím místem je prapodivný bar Callahan's Saloon nacházející se  na planetě Země, konkrétně na...

Platforma: PC / Žánr: Platform/ Developer: Apogee Software / Vydavatel: Apogee Software / Rok: 1992 Jak se ze zdánlivého béčka vyklubala pro mě jedna z nejlepších plošinovek, o tom bude následující příběh. V dobách mého ranného hraní na počátku 90. let frčely hodně plošinovky a tak mě jich spousta také nemohlo minout. A jednoho dne se mi tehdy v rámci nějaké knížky o hrách dostala do rukou disketa a na ní bylo několik shareware titulů. Mezi nimi i plošinovka Secret Agent od Apogee Software ( společně s Duke Nukem 1, ale o tom až někdy jindy ). Byť plošinovky nebyly pro mě žánr primární díky mé nezručnosti v této disciplíně a s přibývajícími RPGčky, strategiemi a adventurami se mi začal tento žánr spíše vzdalovat, občas si nějakou na oddych dám rád a obvykle si ji pak zařadím jako nesmrtelnou klasiku, když mě něčím výrazně zaujme.

Další povídání o některém z legendárních čísel herních časopisů mi zrovna koresponduje s aktuálním měsícem. Score číslo 30, o kterém bude řeč, vyšlo totiž právě v červnu. A to před 28 lety, tedy v roce 1996. Učiním tak po číslech 1 , 2 , 4 , 5 , 6 větší skok až do třetího ročníku tohoto časopisu. Původně se mi nabízelo na výběr prakticky jakékoliv číslo z prvních dvou ročníků, trochu trestuhodně jsem se nedostal stále k číslu 3,  nicméně míra síly vzpomínek mě nakonec zavedla až k jubilejnímu číslu 30 a to z několika důvodů. Snad mi prominete i pár odstavců ze života, které do rekapitulace tohoto čísla zahrnu, jelikož právě ty situace dělají i ty časopisy tím, co pro mě ve výsledku znamenají a třeba to budete mít nějak podobně. Ať už konkrétně u tohoto časopisu, nebo jiného. 

Platforma: PC / Žánr: Racing / Developer: Distinctive Software / Vydavatel: Accolade / Rok: 1988 Kdo by si občas na počítači nezajezdil v nějakých těch autech? Ať už se po počátečním nadšení ze všech her, které člověk získal na své první PC, ubíralo následně jakýmikoliv směry a žánrovými preferencemi, existují hry, které hrál snad každý. Mezi jednu z nich patří nesporně Grand Prix Circuit od programátorů z Distinctive Software vydaný firmou Accolade. Ten hráli i ne hráči, kteří se kolem PC v tehdejší době náhodou jen prošli.

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Legend Entertainment / Vydavatel: Legend Entertainment / Rok: 1992 Gateway byla přesně tou hrou, která započala u firmy Legend Entertainment éru jejich adventur inspirovaných literárními předlohami. Na úvod je to tedy inspirace knížkou světoznámého autora sci-fi Frederika Pohla. Zatímco jejich následující hry většinou opisovaly některé kapitoly samotných knih, u Gatweway je to ještě trochu jinak. Z knihy Frederika Pohla si Legend vzali jen vesmírný projekt, stanici vybudovanou prazvláštní mimozemskou rasou zvanou Heechee, ale tím to v podstatě končí. Hra nebude opisovat žádné osudy konkrétních charakterů z knížky a mohu říci, že je to jedině dobře.

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Legend Entertainment / Vydavatel: Legend Entertainment / Rok: 1993 Firma Legend Entertainment se u mě nesmazatelně zapsala hrou Death Gate , Superhero League of Hoboken , Mission Critical , i hrou Shannara , která už sice nějaké ty mouchy měla, ale pořád to bylo nádherné dílo. Po těchto peckách jsem automaticky získal motivaci si projít tvorbu této firmy trochu podrobněji. Je sice fakt, že jejich prvotní díla mě seznamem použitelných slov a extra kombinovaných puzzlů kdysi spíše děsila tak, že jsem jejich hry starší tvorby vesměs ignoroval, nic to nemění na tom, že po Siera-on-line a Lucasfilm, potažmo LucasArts, byli Legendi jasně třetím nejproduktivnějším tvůrcem adventur vysoké kvality a značného věhlasu.

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: LookingGlass Technologies / Vydavatel: Origin Systems / Rok: 1993 Pokud bych měl být donucen k vyřčení názvu nejoblíbenějšího RPG na PC, potažmo nejlepšího dungeonu, bylo by na jednu stranu těžké vybírat jedno jméno. Na druhou stranu by bylo naprosto snadné, a taky samozřejmé, do užšího výběru zařadit Ultimu Underworld. Jenže kterou? První nebo druhou? Opět těžká otázka. Zkusím se k nějakému závěru konečně dobrat v recenzi na Ultimu Underworld 2, kterou jsem chtěl napsat již dávno, ale dal jsem si závazek, že tak učiním u této hry až poté, co si ji znovu dohraji. Ne, že bych na památné momenty, které jsem u této hry zažil někdy v polovině 90. let, zcela zapomněl, ale nebylo od věci si mnohé připomenout. Ultimu Underworld 2 mám tedy relativně čerstvě před třemi týdny znovu dohranou (viz třídílný herní deník ), pojďme tedy na zhodnocení tohoto monstrózního uměleckého díla.

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: MPS Labs / Vydavatel: MicroProse / Rok: 1994 Dragonsphere byl již třetí pokus MicroProse, simulátorových a strategických géniů, se etablovat i na poli adventur. A opět se to neobešlo bez silné inspirace tvorbou jiných vývojářů v tomto žánru již pevně ukotvených. I přes snahu tvůrců z MicroProse zavést vlastní ovládací engine a vložit do něj zajímavé puzzly a dějovou zápletku, se nevyhnuli riziku, že to dostanou takříkajíc sežrat za neoriginalitu a pustí se na tenký led s další generickou adventurou v řadě, které jen okopíruje staré nápady od jiných a trochu je jen pomíchá dohromady.

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993 Než začnu třetí a poslední část deníku na Ultimu Underworld 2, musím se malinko vrátit a uvést na pravou míru jeden z posledních screenshotů v minulém záznamu . Hráči znalí této hry mohli postřehnout, že zmínka o tom, že jsem šel dát Flam runu Zogithovi v Pits of Carnage level 1, je zdokumentována obrázkem, na kterém mám v inventáři předmět, který bych vlastně ještě vůbec neměl mít. Je to tím, že jsem ve skutečnosti Flam runu donesl Zogithovi dodatečně mnohem později a už jen vlastně z principu, abych měl tento quest splněn a nemělo to už v podstatě žádný význam. 

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: MPS Labs / Vydavatel: MicroProse / Rok: 1992 Umím si představit příběh, že mistři na simulátory a strategie, vývojáři z MicroProse (z hlavní divize MPS Labs), ve volných časech hrávali tak intenzivně adventury od Sierry, Lucasů ale taky Access Software, že si jednoho dne, fascinováni tímto žánrem, řekli, že také udělají takovou hru. Stalo se tak léta Páně 1992, kdy vyšla jejich první point and click adventura Rex Nebular.

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993 Minule jsem své putování ukončil před krystalem v jeskyních pod hradem Lorda Britishe. Zmínil jsem, že díky nálezu a aktivaci posledně nalezených černých drahokamů se mi otevřely tři nové světy a následný postup bude z počátku lehce chaotický. Vidím na krystalu střídavě poblikávat několik ploch. Po několika pokusech o vstup do některého z nových světů vždy proskočím jen do dvou z nich. Někdy je totiž obtížné opravdu trefit tu správnou plochu na krystalu. Ačkoliv ten bližší průchod k předchozím světům mě teleportuje do magické akademie - Scintillus Academy, nakonec zvolím druhou nejvíce světélkující bránu. V magické akademii totiž na první pohled nevím co dělat , abych se dostal dále ( a léta odvály vzpomínky, jak jsem to řešil před třiceti lety ), jelikož mě trochu zmate jakýsi přístroj, který chce, abych do něj házel ingredience jídla. Nevím, co má být výsledkem, jestli je to třeba k něčemu klíč. A jelikož mi jedna z požadovaných ingredie...

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Strategic Simulations Inc.s / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1989 Curse of the Azure Bonds je po Pool of Radiance z roku 1988 v pořadí druhou hrou ze série Gold Box od firmy Strategic Simulation Inc. Rovněž se odehrává ve světě Forgotten Realms licencovaném firmou TSR s herními pravidly Advanced Dungeons&Dragons. Před hráčem tedy stojí druhé dobrodružství v universu, který z Pool of Radiance již bezpečně zná. Na první pohled se oproti prvnímu dílu vlastně nic z herního hlediska v zásadě nemění, přesto jsou některé drobné obměny v postupech výrazné.

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993 Uběhl rok po porážce mocné zlé bytosti jménem Guardian ( Ultima 7: Black Gate ) a na hradě Lorda Britishe se pořádala výroční oslava vítězství. Na hradě se sešly všechny známé slavné osobnosti a pozvánku samozřejmě dostal i Avatar. Hrdina z jiného světa, který se objeví vždy, když je v Britannii nejhůře, aby ji zachránil. Ačkoliv je momentálně pozván jen na oslavu, je do Britannie vtažen příhodně proto, že se opět něco semele. Jakmile jsou všechny důležité osobnosti, bdící nad osudy Britannie, v hradě, obklopí hrad kopule z černého drahokamu. A samozřejmě je nezničitelná, jelikož je výsledkem té nejtemnější magie. Guardian je zpět a chce využít této paralýzy království k ovládnutí Britannie. A nejen jí. Vzal si na mušku několik dalších světů v dalších dimenzích.

Platforma: SNES / Žánr: jRPG, Developer:  SquareSoft / Vydavatel: Nintendo / Rok: 1996 Spojení tematicky odlehčené plošinovky s RPG žánrem mohlo znít ve své době podivně. Dnes už však nikoho nepřekvapí, že Mario nemusí být jen akční plošinková arkáda, jelikož po těch desetiletích s Mariem jsme zvyklí jej potkávat v dalších různých žánrech. Například v golfové hře, závodní hře Mario Kart nebo Tetrisu. Ale také třeba i v tahové taktické hře (narážím na Mario + Rabbids Kingdom Battle a nedávné pokračování Mario + Rabbids Sparks of Hope na Nintendo Switch). Já se ale vrátím do dávných dob, konkrétně do roku 1996 na konzoli SNES, kdy se začala psát dlouhá historie Maria v RPG hrách. Ale ještě před tím nemohu něco neříci (přesněji nenapsat) o podstatě her s Mariem všeobecně.

Když jsem ve své mysli a následně ze skříňky s herními časopisy vybíral, které z dalších čísel je u mě zapsáno speciálním písmem a nikdy nezapomenu na to, čím mě tolik upoutalo nebo jakou třeba i životní záležitost s ním dávám do souvislosti, bojoval jsem mezi dvěma vybranými čísly časopisu Score. Nakonec těsně vyhrálo Score číslo 5 a to druhé představím někdy příště. Tím chci hlavně říci, že nebylo úmyslem na poslední článek o herních časopisech, který se týkal Score č. 4 , navázat číslem následným, ale výběr, o kterém čísle následně budu psát, opravdu závisí na tom, jak vnímám ty časopisy dle nějakého svého aktuálního vnitřního žebříčku. Kdo zná mé předchozí články o Excaliburech i Score , ví, že to je všelijak na přeskáčku a nejde o seriál, v kterém půjdu číslo po čísle chronologicky.

Platforma: PC / Žánr: Logic, Developer:  DMA Design / Vydavatel: Psygnosis / Rok: 1991 Proč já jsem vlastně vedle všech těch dungeonů, RPG, strategií a adventur sáhnul právě po Lemmings? Už asi půl roku si totiž tak říkám, že mi chybí jistý prvek těch mých počátečních hráčských let z kraje devadesátek, kdy člověk pořádně ještě ani nevěděl, co všechno za hry existuje a hrál vše, co mu přišlo pod ruku. Nebyl vyhraněn žánrově, nedával si cíle a netvořil striktní seznamy, co musí všechno dohrát. A když měl rozehrané něco náročnějšího, klidně si odpočinul tak, že přerušil hraní RPG a šel si jen tak zapinkat CD-Mana, projet nějaká auta od Accolade, dát si golf ve World Class Leader Board, kulečník v Sharekey's Pool, mariáš ve hře Flek! nebo si zastřílet na chvíli v Crime Wave a taky právě zachránit bandu lumíků v Lemmings. Vlastně to tehdy ani nebylo s cílem tyto typy her nějak dohrávat, ale jen si tak u nich oddychnout, dát pár kol či úrovní.

Platforma: PC / Žánr: RPG/ Developer: Event Horizon Software / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1992 O hře The Summoning jsem tady napsal v recenzi i rozsáhlém pětidílném herním deníku tolik, že už vlastně není třeba dále rozšiřovat mé nadšení z této hry. Nicméně tomu chyběla ta správná třešnička na dortu. A to big box tohoto fantastického RPG na PC.

Platforma: SNES / Žánr: jRPG / Developer: Squaresoft / Vydavatel: Squaresoft / Rok: 1992 Final Fantasy 5 byl pro Squaresoft takovou zkouškou, zda se jim po vydání Final Fantasy 4 na konzoli Super Nintendo (SNES)  o rok později povede  přeskočit vlastní takřka do nebes nasazenou laťku. Podobnou zkouškou si vývojáři Squaresoftu  prošli vlastně už na začátku své kariéry, kdy sklidili ovace za první Final Fantasy vydanou na NES, ale u druhého dílu (rovněž na NES) to od fanoušků prvního dílu docela schytali, přitom na něm nebylo v zásadě nic tak katastrofálního. Jen nenaplnil očekávání po skvělém předchozím díle. Jak tedy zabodovali s druhou uvedenou hrou ze série Final Fantasy na další konzoli, tedy SNESu a s celkově pátým dílem série?

Platforma: Amiga / Žánr: Adventure - Strategy / Rok: 1992 1. Prolog: Dune jednička , to je taková vděčná hra, která nezestárla sad ani o rok navzdory její 32 leté existenci . Je to jedno velké strhující dobrodružství, které dokonale dokáže vtáhnout do světa Duny nejen fanoušky knižní předlohy Franka Herberta, ale klidně i ty nezasvěcené. Tahle hra je totiž díky svému prakticky dokonalému zpracování zasvětí dokonale. Je to strhující, napínavé a přináší to prakticky vše, co se v knize Duna odehrálo a to jen s mírnými inteligentními odchylkami, aby se hra samotná neutápěla až příliš v komplikovaných vztazích mezi jednotlivými aktéry, které nejednomu čtenáři knihy dokázaly udělat pořádný chaos v hlavě díky počtu jmen, rodokmenových vztazích a taky nespočtu motivací jednotlivých rodů či spolků. Více o kvalitách hry v mé postarší recenzi a nyní se budu věnovat tomu, co lze v Duně všechno zažít, když si ji zahrajete.

Platforma: Amiga / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993 Protloukáme se pouští od WatchTower Colony směrem na západ a nakonec dorazíme ke vchodu do uranových dolů. Místo to není zrovna příjemné a i to je možná důvod, proč se vzbouřenci proti císaři uchylují právě sem. Kdo by hledal někoho zrovna v uranových dolech. My to ovšem udělat musíme, protože záznamy z WatchTower Colony jasně říkaly, že muž, kterého hledáme, Mirach, se ukryl právě zde.

Platforma: PC / Žánr: Adventure/ Developer: Teeny Weeny Games / Vydavatel: Psygnosis / Rok: 1995 Discworld je především knižní veledílo autora Terryho Prachetta, které vychází již od roku 1983 a čítá přes 40 knih. Kdybych měl toto dílo nějak podrobněji přiblížit, vyšlo by to na několik stránek, ještě bych nebyl úplně přesný a musel bych čerpat ze znalosti jiných, abych o tom neplácnul nějakou blbost, a to z jednoduchého důvodu. Ačkoliv dílo Terryho Prachetta velmi uznávám a znám tak některé základní pojmy a bizarní anomálie jím vytvořeného fantasy světa, nikdy se mi nepovedlo se ponořit do jediné knihy více, než že jsem přelouskal pár stránek, zasmál se několika hláškám, ale jednoduše jsem se do toho nedokázal vžít, že by mě to chytlo a pohltilo k soustavné systematické četbě. Jak u knih, tak u her, jsem vždycky spíše tíhnul k uvěřitelnějším dílům, byť klidně ne z našeho světa, do kterých jsem se uměl vcítit, jako bych tam byl a představoval jsem si ve vlastní fantasii, jaké to tam...

Platforma: PC / Žánr: Adventure/ Developer: Adventure Soft / Vydavatel: Adventure Soft. / Rok: 1995 Když jsem u prvního Simona psal, že mi trochu připomíná Narnii díky přenosu hlavního hrdiny z našeho světa do toho světa pohádkového, tak šlo vlastně o dojem správný, protože druhý díl má rovnou název prvního dílu Narnie, tedy "Lev, čarodějnice a skříň", přímo v podtitulu. Tentokráte se navíc hlavní hrdina dostane zpět do pohádkového světa opravdu prostřednictvím skříně.

Platforma: SNES / Žánr: jRPG / Developer: Ape Inc. & HAL Laboratory/ Vydavatel: Nintendo / Rok: 1994  EarthBound je dalším dílem série japonských RPG pod názvem Mother. V tomto případě je to Mother 2. První díl vyšel na NESu a jen v Japonsku. Vydavatelé druhého dílu se pokusili prorazit i na západ, a tak vdali hru i v Angličtině a s názvem Earthbound, aby se západní hráči necítili nějak ochuzeni tím, že jim někdo předhazuje hru s číslovkou 2 a jedničku přitom neviděli. Je to už mnoho let, co jsem měl s touto hrou čest a mohu hned na úvod říci, že v sobě má zvláštní kouzlo, na které jsem nikdy nezapomněl a rád na EarthBound vzpomínám.

Platforma: Amiga / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993 Jak jsem slíbil, tak plním. Ačkoliv jsem se skoro zařekl, že herní deníky už psát nebudu, u Perihelionu jsem neodolal. Je totiž pro odeníčkování jako dělaný, a tak vám po nadšenecké recenzi přináším i docela vyčerpávající deník s veškerými podrobnými detaily ohledně postupu hrou, všemi rozhovory a bitvami. A samozřejmě nechybí mé podrobné mapy.

Platforma: PC / Žánr: Adventure/ Developer: Adventure Soft / Vydavatel: Adventure Soft. / Rok: 1993 Simona Sorcerera mám navždy spjatého s několika zásadními okolnostmi a událostmi. Některé z nich bohužel zapříčinily to, že jsem kolem něj chodil celá léta jako okolo horké kaše, s několika krátkými rozehrávkami a s pochybnostmi, zda se mi opravdu chce hrát snad až parodii na legendární The Secret of Monkey Island a Monkey Island 2: Le Chuck Ravenge , jež autoři v podstatě nepokrytě a otevřeně kopírují. Dále mi přišlo, že hrát humornou adventuru v roli piráta je mnohem větší dobrodružství, než se přenést do pohádky v roli dětské postavičky snažící se stát ne pirátem, ale kouzelníkem. Kouzelníka si autoři ostatně zvolili proto, že původně mělo jít o hru ze světa Terryho Prachetta, ale nakonec nezískali licenci.

  Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: KOEI/ Vydavatel: KOEI / Rok: 1989 Věřte mi to nebo ne, ale přenést se do starověké Číny v abstraktně zpracované tahové strategii, zhostit se role vůdce ovládajícího mnoho slavných generálů a obřích desetitisícových oddílů armád, je neuvěřitelně zábavné. A tohle mi třeba taky nemusíte věřit, ale do tématu Tří království a historie starověké Číny, ale i dalších historických období z různých asijských koutů světa (Japonsko, Monglolsko), uměla vždy vtáhnout nejlépe firma KOEI. A díky tomu si mě její hry naprosto získaly. Historické strategie od KOEI, na první pohled založené na bázi čísel, statistických tabulek a jedné statické mapy rozčleněné na regiony (hlavně v případě těch starších), byly a jsou neuvěřitelně komplexní. Doslova dokáží přepsat dění na monitoru do historických románů ve fantasii hráčů. Samozřejmě pozdější jejich hry začaly obsahovat i ty další technické náležitosti v podobě mnohem bohatší a detailnější grafiky. Ale teď...

  Platforma: PC / Žánr: Simulation / Developer: Microprose / Vydavatel: Microprose / Rok: 1988 Nyní bych chtěl několik řádků věnovat opravdové legendě mezi leteckými simulátory. Nechci psát, že bych vám ji chtěl připomínat, protože to by byl příliš drzý předpoklad, že byste tuto hru nehráli nebo o ní minimálně neslyšeli. Zároveň nechci ani tvrdit, že se jedná o nejlepší simulátor všech dob. Popravdě jsem daleko častěji a asi i raději létal v F-15 Strike Eagle 2 . Také pokračování legendy F-19 pod názvem F-117 Nighthawk Stealth Fighter 2 bylo mnohem lepší a propracovanější. Jenže F-19 tady v tomto smyslu byl zřejmě na svou dobu, v roce 1988, první opravdu kvalitní simulační hrou. 

Platforma: Amiga / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Morbid Visions / Vydavatel: Psygnosis / Rok: 1993 Neumím si to vysvětlit, ale mám zvláštní slabost pro maďarské hry, ačkoliv jsou často na první pohled srozumitelné a přehledné asi tak, jako maďarský jazyk. Je to možná dáno navozením atmosféry a pocitem z toho, že jde o produkt možná takové sorty lidí, kteří se třeba za dob předrevolučních bavili obdobným způsobem, jako já a k dobrodružství, a hlavně sci-fi tématům, se dostávali skrze nějaké časopisy typu našeho ABC a komiksy na způsob Vzpoury mozků. Přitom hry z bývalého východního bloku byly často vnímány jen jako pokusy o napodobení alespoň trochu něčeho z toho, co už delší dobu bylo na západ od nás naprosto běžné. Přesto se v těch pokusech východní produkce tu a tam našel kousek, který rozhodně stojí za povšimnutí. A mezi ty pozoruhodné maďarské záležitosti, jako byly například Abandoned Places 1 a 2  nebo později  Renunion  či Imperium Galactica, patří právě i Perihel...