The Colonel's Bequest (Laura Bow)

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra On-Line / Vydavatel: Sierra On-Line / Rok: 1989


The Colonel's Bequest je hra, která musí zákonitě nadchnout všechny milovníky detektivek Agathy Christie, odehrávajících se často v působivých starých anglických vilách. Příběh Laury mi asi nejvíce připomíná jednu z hrdinek jejich románů, slečnu Marplovou. Ta má zvláštní dar se nachomýtnout k vyšetřování zločinů a vražd, aniž by byla detektivem nebo policistkou a vždy je díky své důmyslnosti několik kroků před policií. Slečna Marplová je však postarší dáma. Ve hře Colonel's Bequest hrajete oproti tomu za velmi mladou slečnu, studentku. Ta přeci jen něco málo společného s policisty má, jelikož je dcerou detektiva. Nicméně studuje na novinářku a jejím snem je stát se světoznámou žurnalistkou.


Jednoho dne Lauře nabídne Lillian, spolužačka a kamarádka, aby strávily večer v domě jejího strýce a že by tam i přespali. Její strýc, colonel Henri Dijon, totiž pozval všechny své rodinné příbuzné s tím, že jim musí sdělit něco důležitého a Lillian by na tomto pobytu u strýce měla ráda po svém boku svou vrstevnici a kámošku, aby se nenudila mezi staršími příbuznými. Laura pozvání přijímá a tak společně přijíždějí s kamarádkou k tajemnému domu staroanglického stylu. Abychom si doplnili obrázek o místě a čase, hra se odehrává v roce 1925 v USA a vila Colonela se nachází u jedné z plantáží s cukrovou třtinou. Colonel je staromódní typ se starými návyky. Je to veterán španělsko-americké války. 


Co měl Colonel na srdci se dozvíte záhy. Rozhodl se své nemalé jmění rozdělit mezi členy rodiny a sepsal k tomu závěť. Sdělovat něco takto přítomným dědicům v domě na samotce je obvykle v těchto příbězích hodně špatný nápad. Možná vám to teď připomene ne až tak nedávný film Na nože s Danielem Criagem. Ale abych neodbočoval, co to pořád připomíná, ono to je totiž navždy vděčné a zábavné téma, které lidi baví. Závěť, jeden dům, tam všichni dědici a všichni by rádi dostali nejvíce a nechtěli by být ošizeni. A do toho vy, coby host, který s tou rodinou nemá nic společného, to nezaujatě pozorujete. Že je něco v nepořádku jak s celým domem, možná i Colonelem, ale hlavně s ostatními členy rodiny, začne být zřejmé hned po té, co narazíte na první mrtvolu. A než o tom někoho zpravíte, tak ji někdo naprosto dokonale beze stop uklidí.


Vašim úkolem je nyní chodit po domě, odhalovat jeho tajemná zákoutí a skrýše, popovídat si s každým, koho potkáte, ale také snažit se na tajňačku vysledovat a vyslechnout každičký rozhovor mezi zbývajícími členy rodiny a tak si postupně udělat o celé situaci obrázek. Doslova detektivní práce vás má dovést k tomu, kdo tady postupně vraždí jednoho člena rodiny za druhým a jaký je jeho motiv. Jako motiv se nabízí jednoznačně colonelova závěť. Někdo z ní chce vytřískat co nejvíce. Záhadou se stane i sám colonel, který je sice na vozíčku, ale sovy nejsou tím, čím s zdají být. No nechám ostatní záhady na vás, abyste si hru zahráli, pokud jste tak již neučinili. Bylo by škoda prozrazovat více.


Specifikem této klasické adventury od Sierry On-Line v EGA grafice a příkazovým řádkem je, že zde ubíhá čas. Ovšem naštěstí ne reálně, jako tomu bylo například u King's Questu 3, ale striktně závisle na vaší vykonané činnosti. Po provedení určitých klíčových kroků v pátrání se posunou hodiny o 15 minut. Neznamená to však, že jste přitom byli stoprocentně úspěšní a odhalili jste vše, co za těch 15 minut šlo zvládnout. Klidně vám může něco podstatného uniknout. Být ve správný čas na správném místě, to je to, oč tady běží především. Vyplatí se také mít po ruce poznámkový blok a vše důležité si zapisovat, protože z toho pak vyvodíte, jaký má kdo ke komu vztah, kdo koho nemá nebo má rád, kdo koho jak podvádí, kdo je falešný, kdo má jaké zájmy a podobně. A nutno dodat, že důležité je zde opravdu vše, i třeba hádka o zdánlivě nepodstatné záležitosti. 


Je třeba se smířit s tím, že se pravděpodobně ve hře napoprvé nedopátráte zdárného konce. Já jsem hru jel na 2x po sobě, jelikož jsem sice poprvé hru dohrál do konce, ale bylo jasné, že není úplný. A ta představa, že sice jedu domů, ale pravý vrah zůstane na svobodě a neodhalen...Konců je navíc několik dle toho, k čemu se ve svém pátrání dostanete, ale ten jediný správný je, že zjistíte, kdo je vrah a kam zmizely mrtvoly. 


Z grafického hlediska je Laura Bow nádherné stylové dílo a 16 barevná EGa grafika naprosto dokonale navozuje atmosféru, kterou byste u detektivky ve stylu Agháty Christie čekali. Na mě to působilo tak, že když jsem si při četbě detektivek nějak ve fantasii vykresloval scenérii, vypadala prakticky přesně takto a grafici se mi tedy dokonale trefili do vkusu. Pixel art umění v 16 barvách navíc přináší úžasné vyhrávky se světly a stíny, kterých by jinou technikou snad ani nemohlo být docíleno, aby to vypadalo přesně takto. Atmosféra je jednoduše řečeno tak hustá, že by se dala krájet a každičká místnost v domě, nebo i prostory mimo něj, navodí přesně ty správné pocity, které v nich máte získat.


Příkazový řádek je pro detektivní hru jako dělaný. Pěkně si píšete, co má Laura udělat, kam se podívat, co zvednout, co otevřít a na co se zeptat lidí okolo. K tomu si zapisujete do vlastního deníčku a jste dokonale aktivně vtaženi do celého dění a můžeme hovořit o jedné z nejzajímavějších detektivních her vůbec. 


A jak jsem byl v tom sepisování poznámek, tak mě to před léty namotivovalo i k podrobnému sepsání herního deníku. Proč jsem dosud nenapsal recenzi nevím. Možná proto, že se to strašně obtížně popisuje, abych přesně vystihl zážitek z této skvělé adventury, možná proto, že jsem to dost podrobně vlastně popsal již tím deníkem ze hry. A proto mi nezbývá, než hru doporučit. Kdo nehrál a má rad detektvní adventury, tak tohle je jasně povinná záležitost.

Hodnocení: 80%

Ringo   

Komentáře

  1. Taky jsem poprvé dospěl ke špatnému konci, byť to konec byl (ale nemastný neslaný). Teprve druhé hraní už mělo patřičný závěr. EGA grafika neskutečná, speciálně lokace, kde skrze okna procházelo denní nebo noční světlo/šero. Musím dát někdy druhý díl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. @Richmond: Dvojka je taky skvělá, brzy se tu objeví :-)

      Vymazat
  2. Kedysi som to dohral. Pamätám si, že sa mi to vtedy zdalo veľmi ťažké.

    OdpovědětVymazat
  3. Dost možná nejlépe vypadající EGA kousek (no možná společně s Loomem a dejme tomu Commander Keenem 4-6 a Space Questem 3), nějak čím jsem starší, tím více přicházím EGA grafice na chuť a ačkoliv na krásný VGA pixel art nedám dopustit, leccos zkrátka vypadá v té EGA grafice tak krásně osobitě, že by to asi ve VGA nešlo replikovat. Třebas EGA Loom mi přijde mnohem atmosferičtější (hlavně ten úvod v těch lesících a úvodní tábor), než ten VGA remake (jakkoliv ten ale taky nevypadá vůbec špatně, ale už to není ono).
    Každopádně jsem dostal chuť na nějakou EGA adventuru s parserem a The Colonel's Bequest se zdá být skvělou volbou... koneckonců už mi na GoGu visí pěknou dobu.
    Parseru jsem se tehdy také vyhýbal velkým obloukem a měl jej vždy za zastaralý, ale pravdou je, že se vlastně jedná o úplně jiný druh hratelnosti, přinášející spoustu nových možností a slušné oživení a jakmile jsem vyzkoušel jednu adventuru s parserem (KQ 4), neskutečně mě to pohltilo a úplně jsem na něj změnil názor :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. @Isair: Je to tak, jak EGA vizualizace, tak parser, představují specifický herní prvek, který jak si zamiluješ, tak už tě nemá šanci nikdo přesvědčit o tom, že by šlo o nějakou zastaralou z nouze ctnost. Ona ta EGA vizualizace poslední generace je v podstatě forma umění a jakýkoliv zásah do ní už i tou VGA modernizací mnohdy rozbije tu původní atmosféru. Samozřejmě to člověk ale nesmí brát absolutně. Nějaký ten pokrok někdy přinese bohatší obraz a i tu EGA kresbu Sierra vylepšovala a remakovala, např. King's Quest 1 a 4, které mají vlastně vylepšené EGA remaky. No a ten parser, to je kapitola sama o sobě. Nic nevtáhne tak, jako reakce postavičky na vlastoručně napsaný příkaz :-)

      Vymazat
    2. Jo, přijde mi, že nejlepší EGA grafika (asi zcela logicky) byla když se chýlila ke konci, tak roky 88-89 (plus pár těch kousků, které jí používaly ještě v devadesátkách), předtím to byl často děs jak z malování s hodně nevábným použití barev (viz. první nezremakovaný King's Quest, The Black Cauldron apod.), tohle jsem si teda zatím fakt ještě neoblíbil :). Ale ty od roku 88 už vypadají většinou skvěle, viz. třebas už ten King's Quest 4 nebo EGA remake King's Questu 1.

      Jinak k tomu parseru. Pamatuji si, jak mi přišlo děsně hustý, když šlo v takovém Albionu vypisovat některá klíčová slova a postavy na ně reagovaly (i když jich nebylo zase tolik a od nějaké verze se nabízely samy), vždycky jsem si říkal, že tohle je budoucnost RPG, že se budeme s postavami reálně bavit, bohužel samozřejmě to šlo spíše opačným směrem. I když nyní s vylepšující se AI... kdoví...

      Vymazat
    3. @Isair: Bavení se v RPG s NPC pomocí klíčových slov se objevilo už ve Finále Fantasy 2 z roku 1988. Sice se přímo nevypisovaly, ale opisovaly se z rozhovorů vilbou learn a pak ses na ta slova jinde mohl vyptávat. Ale neujalo se to asi moc dobře, pak už to v dalších RPG moc nebylo. Klíčové slova na zapamatování a pak doptávání se na ně měla pak ještě Ultima 6. Ale taky se to nestalo trendem. Asi to bylo pro hráče na tak epické a dlouhé hry moc zákysové. Šlo se spíše cestou poctivého proklepnutí v rozhovorech s tím, že co se dozvíš se pak automaticky u dalších NPC objeví v nabízených tématech.

      Vymazat
    4. Pravda, stejné to bylo i v tom pixel remasteru FF 2, na to už jsem zapomněl (asi jsem to tam ani nevyužil), ale tak Albion bylo první RPG kde jsem to zaznamenal a strašně mě to tehdy zaujalo.

      Ale minimálně časem by tomu mohla dopomoci AI, až se nějak více začne využívat ve hrách, pak by mohla hra reálně reagovat na vícero příkazů a pochopit tak co tím myslíš (tj. že nemusíš zadávat čistě konkrétní slovo), což by mohlo působit hodně živým dojmem. A i ten parser v adventurách by tím pádem dostal úplně nový rozměr, byť pochybuji, že se k němu nějaká adventura hned tak vrátí a ještě s využití AI (i když se na indie scéně čas od času zázrak stane :)).

      Vlastně když už jsme v tom, tak The Crimson Diamond je v podstatě takový duchovní nástupce The Colonel's Bequest (nevím, jestli jsi zaznamenal či máš v plánu :)).

      Vymazat
    5. @Isair: Jj, o The Crimson Diamond vím, je v plánu. Btw v té pixel remaster verzi FF2 to nějak zjednodušili, že tam nemusíš použít learn klíčových slov, na které se pak musíš doptat? V původní NES verzi by se bez toho neudály dějové posuny a neotevřel bys některé lokace.

      Vymazat
    6. Mám dojem že jo, už si to přesně nepamatuju, ale myslím, že se ukládají nějak automaticky, podobně jako v Albionu (na rozdíl od něj si ale nevybavuji situaci, kde by bylo nutné nějaké slovo cíleně vypsat, v Albionu byly asi 2 nebo 3 případy).

      Vymazat

Okomentovat

Komentáře jsou částečně moderované, některé komentáře se tak mohou objevit až po schválení. Pokud nemáte účet u Google, zadejte prosím aspoň přezdívku. Žádné reklamy ani odkazy na jiné stránky nebudou schváleny. Děkuji.