Sběratelství big boxů starých počítačových her - příběh v každé krabici

Ryzí sběratelství není něco, co přijde jen tak z náhlého popudu. Je to něco, co je zakořeněno hluboko v podstatě jedince, který má potřebu si dlouhá léta shromažďovat ve fyzické podobě vše, co se mu bezmezně líbí. Může to být hudba v podobě CD nebo vinylů, mohou to být příběhy napsané v knihách, a mohou to být samozřejmě i hry v big boxech. Je to jakési nutkání uložit tu krásu na věčné časy a mít k ní navždy přístup. I kdyby to mělo být jen ještě jednou v životě. Ke každému takovému předmětu si člověk buduje osobní vztah a za každým z nich vidí kousek svého životního příběhu. A ten se klidně může odehrát jen ve fantazii, ale dokáže zasáhnout mysl tak hluboko, že kdykoliv si na něj člověk vzpomene, zaplaví jej vlna příjemné nostalgie a melancholie. Chtěl by ten okamžik a kus úchvatného děje zažít znovu. A logicky chce mít kam pro něj sáhnout.

Big boxy s RPG a dungeony

V případě počítačových her se přímo nabízí mít jejich fyzickou big box podobu s bohatým obsahem, médii, na kterých se hra nachází, dokumentací a třeba mapami. Je to jako mít ten příběh stvrzený knihou v knihovničce. Samozřejmě pragmatičtější mysli stačí jen vzpomínka, nepotřebuje hmatatelnou věc v polici a stačí mít tu vzpomínku jen v hlavě. Přesto i u takových lidí je vidět, jak v případě vidiny takové hmotné věci pookřejí. Vlastně ano, dobereme se k tomu, že každá ta věc ve sbírce je jako fyzicky uložená vzpomínka, nikoliv jen imaginárně ukotvena v mozku, postupně věkem blednoucí. Skoro jako by to byly takové pozitivní myslánky, jaké měl profesor Brumbál ve slavném díle J. K. Rowlingové - Harry Potter.

Strategie + pár simulátorů a adventur

Tak to byl takový psychologický úvod a pohled na to, co může člověka vést ke sběratelství. Samozřejmě se v případě big boxů počítačových her vedle toho rozjel i pragmatický byznys a možná i jakási soutěživost ve smyslu „já taky někdy hrál hry a dneska to frčí, tak si taky rychle něco koupím, ať nezapadnu“. Jiní si zase chtějí třeba udělat jen tak muzeum všeho, co vyšlo, nehledě na vztah k jednotlivým titulům, popřípadě může jít rovnou o ekonomický kalkul – „hele, frčí to, rychle to nakoupím, naroste tomu cena, bude to super investice do budoucna“. Nebudu žádný přístup vyzdvihovat ani snižovat, jen níže popíši přístup svůj s tím, že nejsem obchodník ani investor, ale opravdu ryzí sběratel s hlubokým herním vztahem ke každému jednotlivému big boxu. A s tímto vědomím vám dám nahlédnout do své sbírky a také na cestu, která mě k ní přivedla. A na úvod podotknu, že když se mi povede sehnat ještě zatavený kus, zpravidla hru rozbaluji. Jde mi kromě krásné krabice také o to, abych měl obsah a tu hru, nikoliv jen zatavený a navždy připravený big box na prodej. Bylo by to pro mě jako si koupit knížku a neotevřít ji, nebo koupit si deskovku a nikdy ji nerozbalit.

Big boxy s hrami na Amigu

Už v době, kdy se mi do rukou dostal první počítač a první hry, které ani náhodou nebyly originálky, jsem měl tendenci každou hru, která mě uchvátila, zálohovat na budoucí časy. Zážitek, který je hoden opakování, musí být v archivu. A tak jsem si kupoval diskety např. značky Verbatim, pečlivě a krasopisně nadepisoval štítky, kopíroval na ně hry a ukládal do plastového boxu na diskety, jako by to snad byly originálky na věčné časy. Byla to čistá z nouze ctnost, protože ty hry nebylo tehdy kde koupit. Když se u nás otevřela prodejna Vision a já si v ní někdy v polovině 90. let koupil první originálky v CD plastových obalech, kterými byly Populous II & Powermonger, Ultima VII a Ultima Underworld I & II, a pak jsem dokonce zakoupil úplně první big box, kterým bylo UFO: Enemy Unknown, byť jen v Power Plus edici za příznivých 499 Kč, byl to pro mě neskutečný svátek.

RPG a dungeony od SSI

Náhle jsem si uvědomil, jak má mysl spřádá studentské plány, jak si korunku po korunce budu šetřit na další hry, mnohdy vykoupené hladem, protože jsem obětoval peníze na školní obědy a místo toho jsem si šel koupit big box počítačové hry. V takovém režimu se ale sbírka rozrůstala pomalu a dá se říci, že šlo jen o sporadické nákupy toho, na co jsem měl, obvykle v nějaké slevě. Postupně jsem nakoupil v big boxu Master of Magic (taky Power Plus), Colonization, TFX, Elite II: Frontier, Across the Rhine, Task Force 1942 (Power Plus), Fields of Glory (Power Plus), Dungeon Master v české edici, System Shock v české edici nebo Arcanum a Baldur's Gate II v české edici, a taky od kamaráda se mi povedlo získat třeba krabici s fantastickým Stone Prophetem.

Trochu přehlížená série The Magic Candle, RPG ve stylu Ultim

Později v roce 2001, když se mi rozjela možnost nákupů přes eBay, jsem se do sbírání originálek her v big boxech (i v jiné originální podobě) vrhnul tak nějak naplno. A to s různými úspěchy, někdy neúspěchy, a také občasnými přehmaty, kdy mi můj koníček přerůstal přes hlavu. Měl jsem pocit, že už se k těm starším hrám nebudu mít nikdy čas vrátit, čímž jsem podlehl falešnému dojmu, že je nemusím přeci skladovat. Se vším, co shromažďuji, chci mít zachovaný nějaký aktivní kontakt. Několika her jsem se tak zbavil ve jménu „zdravého“ třídění. Třídicí pohnutky zapříčiní obvykle největší škody. Navíc šlo o přelom, kdy člověk ze školy spadne do práce, kupuje bydlení, zakládá rodinu a v jednu dobu jsem myslel, že s nějakým sbíráním všeho starého je ámen. K tomu jsem tehdy naplno podlehl japonským RPG z konzolí SNES a PS1 takovým fanatickým způsobem, že jsem si myslel, že to bude už moje doživotní herní náplň. První chyby tak přišly v letech 2001–2003 a byly tragické. Velká část těžce nabytých big boxů z 90. let tak šla pryč formálním prodejem spíše na bázi daru a s nimi i spousta příběhů. Nechal jsem si jen UFO: Enemy Unknown a Stone Prophet, které mi už srdce nedovolilo pustit.

Náhodný výběr strategií

Netrvalo to dlouho a já jsem pochopil, že hry se sběratelstvím a pragmatický reálný život se spolu nevylučují, že to jde provozovat ruku v ruce a snaha to vytěsnit je absolutním popřením mého vlastního já. Je to jako zkusit na čas přesvědčit lva na zeleninu. Stejně jsem i tak stále hrával na PC a doháněl nějaké ty resty u dungeonů, strategií i adventur. A tak jsem poté, co jsem zkonsolidoval bydlení, založil rodinu a také se pořádně nahrál oblíbených japonských RPG pak už i na PlayStation 2 a Nintendo DS, zase začal ty staré big boxy shánět v návalu výčitek, že jsem se vůbec kdy mohl odstřihnout od své nejoblíbenější herní éry, což jsou 90. léta. To už se psal nějaký rok 2008 a jelikož tehdy byla studnice zásob těch her na eBayi opravdu hojná, otevřely se mi možnosti mít z druhé ruky i to, o čem se mi nesnilo, že bych kdy mohl mít. Všechny ty nádherné RPG a strategie, později i nějaké ty simulátory mi začaly nazpět tvořit sbírku. Byla napravena také spousta chyb a unáhlených prodejů v minulosti, byť ne zcela všechny. V mnoha případech jsem se ale dopracoval k lepší edici hry, než jsem si kdysi koupil ve Vision store ve slevě. Jmenovitě mohu s oddychem konstatovat, že Master of Magic, Colonization, Task Force 1942, TFX a Elite II jsou zpět, a to v plnohodnotnějších verzích.

Realms of Arkania trilogie

 

V letech 2008-2015 jsem najel na zběsilý sběratelský mód ve smyslu - chci všechny RPG hry a strategie, které jsem hrál, dohrál, bavily mě a chtěl bych si je zahrát znovu. Samozřejmě šlo taky o to sehnat všechny ty hry, které jsem si během 90. let napsal do svého seznamu must play věcí. Motivací bylo získat i to, co jsem v devadesátkách nestihl hrát, přičemž touha tyto tituly vyzkoušet od té doby nijak neopadla, naopak se stala silnější. Postupně mi konečně přistávaly zejména z Británie a USA vytoužené big boxy série Might and Magic, Eye of the Beholder, Ishar, Arkania série, Wizardry série, Ultimy, Dungeon Masteři a taky jednotlivé pecky jako Lands of Lore, Betrayal at Krondor, Stone Prophet nebo Stonekeep. U strategií byla prvotní volba jasná, vše směřovalo k nákupu strategií Sida Meiera a dalších z dílny MicroProse a SimTex. Do hledáčku se později začaly dostávat i mé oblíbené simulátory rovněž od firmy MicroProse. A samozřejmě nesměly chybět i legendární hry z Amigy, jako Black Crypt, Crystal Dragon nebo Abandoned Places 2.

Ishar trilogie

Když jsem měl ke konci tohoto hektického období pocit, že mé sběratelství naráží na jakýsi strop, co se týče kapacity, a hlavně jsem měl pocit, že jsem přehlcen tituly, ke kterým se nemám šanci ani stihnout dostat, přepadla mě i tentokrát taková drobná třídicí mánie. Důsledkem byla opět čistka, a to v Amiga titulech, u kterých jsem nabyl dojmu, že byť jsou to slavná RPG, tak mě většina z nich nijak ve své době nezasáhla zásadně a při jejich letmém zkoušení mě spíše iritovala, než bavila. Za oběť tak padly hry jako Captive, Knightmare, Legend, World of Legend, Shadowlands, Shadowworlds a taky naprosto raritní kousek, který se mi povedlo ulovit až z daleké Austrálie, a to zatavený big box anglické verze dungeonu Fate: Gates of Dawn (samozřejmě jsem jej rozbalil). Už jsem to psal mnohokrát, ale pro ucelenost příběhu se budu opakovat. Budiž totiž omluvou této čistky to, kam jsem se tyto big boxy rozhodl přepustit. Je to totiž místo naprosto ikonické a těmto hrám je tam nejlépe. Všechny zmíněné hry jsou nyní v luxusní sbírce Jakuba Červinky. Takže tato čistka měla naprosto pozitivní závěr. V tomto případě jsem si po letech pořídil znovu jen ten Shadowlands, a to v PC verzi. Ten mě totiž ve své době zasáhl hodně a potřeboval jsem jej mít zpět. Navíc jsem pravděpodobně sehnal vzácný kus přímo z archivu vydavatelství.

Strategie od Blue Byte v různých verzích, výjimečně jsem do sbírky přijal jednu Game4U krabici

Během budování sbírky člověka průběžně napadají různé varianty, které krabicové originálky her opravdu sbírat, jaký si chce stanovit cíl a jakým směrem se bude sbírka ubírat. Já jsem se nakonec rozhodl jít za cílem ryzího nadšení pro konkrétní hry, které mě bavily nebo skýtají ze zjevných důvodů naději, že mě bavit budou. Značně lpím na stavu a neberu big boxy ve šrotovém stavu, byť sem tam nějakou tu promáčklinu a odřeninu tolerovat musím. Pečlivě si vybírám a mým pravidlem je, že sbírám jen to, co hodlám dohrát. Poznal jsem, že princip "vezmu každé RPG jen proto, že mám ten žánr rád" nemusí vždy fungovat a hru je třeba si většinou opravdu prakticky i zahrát, aby byl verdikt nechat/nenechat obhajitelný. Najdou se pak ale i takové, které třeba nepatří do všeobecně uznané topky, ale mě s nimi pojí nějaký moment, který se mi hluboce zaryl navždy do paměti. Ať už je to zajímavým herním mechanismem, specifickým grafickým stylem, nebo i skrze dávnou návnadu prostřednictvím obrázku a recenze v časopise, která tehdy v mé mysli probudila pořádnou fantazii. Tím chci říci, že nejedu sbírku jen na hvězdné tituly, které obdržely někde hodnocení od 80% nahoru.

Trochu zapomenuté dungeony, ideál pro melancholiky

Sehnání vytoužené hry pak provází spokojený pocit, že jsem ulovil artefakt, který symbolizuje významný střípek mého životního příběhu, na který rád nostalgicky vzpomínám. Vždy si jej pohledem na big box mohu připomenout a vybavit si, čím mě tento konkrétní herní titul pohltil. A samozřejmě to není jen o vzpomínkách a čisté nostalgii. Mít big box oblíbené hry daleko více motivuje k tomu, abych si daného titulu vážil jako kusu nádherně zpracované historie a nevnímal ho jen jako kusovku v řadě, ve smyslu "nainstaluji, dohraji, smažu a jde se dál". Krásně zpracovaná krabicová verze hry, mnohdy s uměleckými prvky v podobě malby na krabici, stylové mapy nebo archaicky zpracovaného lorebooku, působí jako oblíbená knížka ve vaší knihovničce, po které vždycky rádi znovu sáhnete.

Božský Dungeon Master I & II, včetně Chaos Strikes Back

Po roce 2015 jsem pak přešel do fáze pozvolného doplňování sbírky až dodnes. Střídaly se roky, kdy jsem si nepořídil vůbec nic, s těmi, kdy jsem se do toho zase naplno opřel a hlavně v nabídkách našel tituly, které mám pořád na seznamu s cedulkou "nutně sehnat". Srandovní je, že hry, které padly za oběť minulé čistce, byly velice záhy zastoupeny několikanásobným přísunem titulů jiných a dojmy o naplněné kapacitě z roku 2015 vzaly zcela za své. Z tehdejších asi 60 titulů se mi do dnešních dní sbírka rozrostla přesně na 112 her (ta stotřináctá je zrovna na cestě). Dalo by se říci, že z toho, co jsem chtěl a co sehnat šlo, jsem prakticky až na pár výjimek získal vše, co jsem si tak nějak přál mít už v 90. letech.

Kompletní série Might & Magic

Pokud bych měl vypíchnout některé speciální kousky, které pro mě mají specifickou hodnotu, musel bych asi do jedné kolonky shrnout celou sérii Might and Magic, u níž se mi povedlo získat všech 10 dílů. Zvláštní postavení pak mají díly IV a V, které pro mě představují pomyslný vrchol série, a nikdy nezapomenu na zážitky v jejich parádním kresleném a krokovacím provedení. Navíc big boxy Might and Magic IV a V jsou opravdu z kategorie "big" a klidně by se do nich vešla nějaká desková hra. Dále mají zvláštní postavení díly spíše již moderny, tedy VI a VII, jejichž krabice jsou zdobené embossingem a potažené parciálním lakem, šestý díl má navíc parádní plátěnou mapu. No a dnes již obtížně sehnatelné díly I a II v provedení tenkého boxu samozřejmě vyčnívají jako klenoty hluboké minulosti.

Ultimy V - IX + Ultima Underworld I & II

Dále z RPGček patří do popředí určitě Ultima Underworld II, kterou společně s první Ultimou Underworld řadím k vůbec nejlepším RPG a dungeonům všech dob. Samotnou jedničku jako big box nevyzdvihuji vlastně jen proto, že ji vlastním v edici Hit Squad. Tyto edice mají nižší hodnotu kvůli zredukovanému vizuálu na krabici i manuálech, ale pořád jde samozřejmě o big box s plným obsahem uvnitř. U Ultim ještě zůstanu, mám totiž také Ultimu 5, což je mimořádně vzácný kousek obsahující plátěnou mapu a také minci. Rovněž 6. díl jasně vyčnívá svým bohatým obsahem a disketami jak v 3,5", tak v 5,25" formátu, nechybí kamínek moonstone a samozřejmě také luxusní plátěná mapa. Nakonec je výjimečný i speciální big box s vydáním Ultimy VII v kompletu se všemi datadisky. Ultima VII má navíc u mě zvláštní postavení jako jedno z nejlepších izometrických RPG, jaká jsem kdy v životě hrál. Ultima, to je prostě vždy síla, ať už na monitoru, nebo v provedení big boxu.

Ze série Wizardry nemám úplně vše, ale ty nejzásadnější poslední tři díly tam jsou

Velmi rád jsem také za přítomnost obou dílů Dark Sunu ve své sbírce, jelikož hlavně první díl u mě způsobil dokonalý herní šok. Ukázal mi, jak může být RPG promakané z hlediska struktury děje a volby řešení i cest, a to tak moc, že by mnohé dnešní hry mohly závidět. Navíc se i tady potvrdila prazvláštní aura dungeonů a RPG s logem SSI. Obvykle jde o zaručenou jistotu, že to bude mít atmosféru jako řemen. Už jen provedení krabice a manuálu vám říká: "Pojďte ke stolu (k monitoru), hrajte a ponořte se do strhujícího dobrodružství." Dále si pak výrazně cením big boxů série, která u nás to RPG herní šílenství společně s Ultimou historicky započala - Wizardry. Jmenovitě jde v mé sbírce o parádní kousky Wizardry VI, VII a VIII a také Wizardry I se zvláštní historickou hodnotou.

Výběr z dungeonů. Je System Shock dungeon? Je, ve sci-fi provedení;-)

Přítomnost her, které jsem zmiňoval výše (Beholdeři, Ishar, Arkánie, Lands of Lore, Dungeon Master I a II, Betrayal at Krondor, Stone Prophet, Stonekeep, Black Crypt), se zdá být takovou samozřejmostí, že je skoro těžké o nich psát, že patří k něčemu extra. Přitom to extra opravdu je, protože to byly naprosto klíčové devadesátkové zážitky a platí pro ně stará dobrá hláška: kdo nehrál, jako by nežil. Tohle jednoduše musí mít každý zapálený sběratel a RPGčkář v big boxu naprosto automaticky. Proto se teď raději soustředím na ten zvláštní zápal v momentech, kdy získám kousek, který nepatřil do takového toho mainstreamového nadšení dávných hráčů. A tady bych zmínil jednoho svého velkého oblíbence, kterým je The Summoning. Jeho shánění jsem počítal na dlouhá léta, než se nakonec zadařilo. Rozhodnutí o jeho koupi se ve mně formovalo už od dob starých Excaliburů, kde jsem na něj viděl reklamu, nicméně definitivní impuls přišel po samotném dohrání hry, u níž mé nadšení nebralo konce.

Dokonalost mimo hlavní proud, The Summoning

Pak jsou tu ale hry, které se staly všeobecně uznávanými legendami, přičemž jejich sehnání je nesmírně obtížné a poštěstí se jen jednou za čas. Tady bych jednoznačně postavil na piedestal System Shock. Vlastně je to hra, kterou jsem již jednou vlastnil (jak jsem zmínil výše v článku) s českým manuálem od JRC. Patřila k těm kouskům, u nichž jsem udělal obrovskou chybu a krátce po roce 2000 je prodal za pár korun, tehdy vlastně skoro na bázi daru. Všechno špatné je ale pro něco dobré. Nakonec se mi totiž podařilo sehnat mnohem plnohodnotnější big box System Shocku v lepší verzi, a to překvapivě od českého prodejce. System Shock patří ve sbírce určitě do mé osobní TOP 5.

Strategie od MicroProse, řekl bych, že ty byly vždycky nej

Něco podobného se mi povedlo i u dvou navrátivších se strategií, Master of Magic a Colonization. Naprosto luxusní náhrada někdejších neuvážených prodejů se mi naskytla opět v českých luzích a hájích. Nejprve totiž někdo prodával na Aukru americkou, ještě zatavenou "sealed" verzi Colonization, po které jsem okamžitě skočil. O mnoho let později se mi pak na stejném marketu podařilo získat i Master of Magic v plnohodnotné variantě. Podobné úlovky v Česku jsou ale spíše výjimkou, v drtivé většině případů vede cesta přes eBay. Přesto jsem právě u nás doma sehnal ještě jeden zásadní big box,  Master of Orion. Toho si cením nesmírně, protože shánění této krabice v přijatelném stavu trvalo snad dvacet let. Všechny tyto tři kousky považuji za jakýsi svatý triumvirát post-Civilization strategií ve starém dobrém VGA provedení.

Vesmírné strategie. Reunion a Alien Legacy mají společného velmi mnoho

Ze strategií mám samozřejmě speciální vztah k UFO: Enemy Unknown. Sice ho vlastním v edici Power Plus, ale pořád jde o big box jedné z nejlepších her všech dob, a hlavně je to vůbec první big box, který jsem si v životě zakoupil. I kdyby se mi někdy v budoucnu povedlo sehnat původní, plnohodnotnou první verzi, tuhle nikdy nepustím. A to ani při mém nastavení, že zpravidla držím pravidlo jedna hra = jeden big box. Snažím se to, až na naprosto odůvodněné výjimky, striktně dodržovat a nehromadit duplicity. Za další velmi cenné kousky mezi strategiemi pak považuji srdcovku Civilization 1, u které jsem strávil snad nejvíc hodin v životě ze všech her vůbec, dále Alien Legacy, jejíž příběhovost zakomponovaná do kolonizační budovatelské strategie mě tehdy velmi mile překvapila, nebo fantasy strategii Stronghold od SSI z roku 1993. Shánění této krabice bylo nesmírně usilovné a dlouho se zdálo být zcela marné, ale povedlo se.

Ukázka dokonalého provedení big boxu, Lords of the Realm

I u strategií mám slabost pro méně přístupné kousky, které se staly slavnými jen u specificky zaměřených fanoušků. Ne že by šlo o vyložený bizár nebo hry, které úplně propadly, a já bych měl nějakou zálibu v herním odpadu, to ani náhodou. Jde o to, že ačkoliv tyto tituly v mainstreamu spíše zapadly, v mém případě psaly specifický příběh dost navázaný na mé odvěké koníčky už od dětství (historie, hrady). Odehrávala se v nich dobrodružství, která jsem si v dětství a raném dospívání představoval, a kdy jsem ještě počítač vůbec neměl. Tady musím jednoznačně zmínit hry Genesia nebo Castles. Potažmo i díky jejich středověkému a historickému naturelu jsem se později dopracoval ke slavnějším kouskům, takže velkou ozdobou mé sbírky jsou dnes Lords of the Realm I s krásnou krabicí a několika hutnými manuály s historicky edukativním přesahem. Rovněž Lords of the Realm II je ozdobou sbírky nejen díky promakané strategické hře, ale díky luxusnímu coveru na big boxu. Z této kategorie nakonec uvedu ještě History Line 1914-1918, která dokonale charakterizuje můj zápal pro historii a absolutní náklonnost k tahovým strategiím.

Simulátory letadel, lodí a k tomu jeden vesmírný

Uzavřu tuto sběratelskou etudu simulátory. Vztah k nim se formoval hned na počátku mých prvních kontaktů s počítačem. Tehdy mi někdo na několika disketách přinesl dva simulátory: F-19 Stealth Fighter a F-15 Strike Eagle II. Možnost zalétat si v moderních amerických strojích a bojovat na té správné straně mě tehdy doslova vtáhla do světa létání v amerických strojích, jako by šlo o ten nejpoutavější dobrodružný příběh. A on to vlastně dobrodružný příběh byl. Létání v F-15 se pro mě stalo na dlouhou dobu v první polovině 90. let prakticky každodenní povinností. V mé dnešní sbírce proto nemůže toto období prezentovat nic lépe než právě těch několik simulátorů, se kterými jsem se tehdy setkal a zvláštní kategrií jsou pro mě vektorové simulátory od MicroProse. Největší vzácností v této kategorii je pro mě jednoznačně původní big box F-19 Stealth Fighter. Nezmiňuji na prvním místě F-15 Strike Eagle II, protože ačkoliv ho ve sbírce mám také, jde bohužel o ořezanou edici Kixx XL, byť už na CD-ROM.

Zatavené první vydání EF2000 v DOS verzi, výjimečně jej nerozbalím:-)

V rámci simulátorů nešlo samozřejmě jen o letadla, ale i o lodě. Dalším big boxem se speciální pozicí je u mě jednoznačně Task Force 1942, rovněž od MicroProse. Ten se mi naštěstí podařilo znovu sehnat v plnohodnotném provedení první edice, a to v nádherném stavu. Podobně je to s letovým simulátorem TFX od studia DID. Někdy v roce 1995 jsem si tuto hru zakoupil v takové standardní krabici s pořádně hutným manuálem. Hru jsem sice kdysi někomu daroval, časem jsem ale pocítil, že byla v mém životě příliš zásadní a příliš mnoho jsem se v ní nalétal na to, abych ji ve sbírce neměl. Navíc jsem dostal chuť si ji znovu zopakovat. Sehnal jsem si tedy TFX z eBay a dorazil mi v krabici, která byla snad jednou tak široká než ta původní. Asi trochu jiná verze. A co víc, rozhodl jsem se k TFX dokoupit i další simulátory od DID. Na sebe tak nenechal dlouho čekat legendární stařičký F-29 Retaliator (tentokrát v Amiga verzi) a také pokračování EF2000, které se mi povedlo sehnat dokonce nové, stále ještě zatavené v původní fólii. Abych měl sbírku tohoto slavného simulátoru kompletní, sehnal jsem si z USA v parádním stavu ještě EF2000 v2.0. Jde o nejucelenější vydání, jaké kdy vyšlo. Obsahuje totiž datadisk, všechny data patche, verzi pro Windows, ale i původní DOS verzi.

Great Naval Battles: North Atlantic 1939 - 43 

Ještě jednou se vrátím k lodím. Miluji bitevní lodě z období druhé světové války a už od chvíle, kdy jsem poprvé uviděl v Excaliburu reklamu s coverem big boxu Great Naval Battles, jsem věděl, že tyhle hry musím mít. Prozatím se mi podařilo získat díly I, II a III. Ten poslední, čtvrtý, mi do kompletu stále chybí. Provedení big boxu je luxusní, manuál vyjde skoro jak knížka od Hubáčka, pro milovníky námořních bitev je to jednoznačná záležitost.

Elite II: Frontier, disketová PC verze

No a od lodí nakonec přeskočím úplně jinam. Musím zmínit dalšího navrátilce do sbírky, kterým je Elite II: Frontier. Kdysi jsem si totiž naivně myslel, že u simulátorů bude platit přímá úměra. Jakmile vyjde něco modernějšího, nemá smysl hrát to starší. Někdejší prodej TFX i druhého dílu Elite pramenil právě z toho, že se na trhu objevilo množství graficky realističtějších simulátorů. Když jsem pak poprvé hrál vesmírný simulátor ze série X (konkrétně X3), říkal jsem si, že k jednoduchým vektorům se už asi těžko budu někdy vracet. Jaký to byl omyl! Záhy jsem zjistil, že vizuální super realističnost je sice krásná, ale jaksi mi nedokáže vyprávět ty příběhy, které mě bavily nejvíc. Ty mi totiž mnohem lépe napsaly právě vektory. Fungují na mě vlastně stejně dokonale, jako starý dobrý pixel, který mi nedokáže pocitově nahradit sebedokonalejší moderní grafika. Nebudu to ale dále rozvádět, aby to nevypadalo, že se zbytečně navážím do moderních her. Prostě a jednoduše, vektory v Elite II: Frontier mi napsaly mnohem lepší asimovovské dobrodružství než superrealistické a detailní X3 (proti kterému samozřejmě nic nemám, je to jistě vynikající hra). Proto jsem Frontier znovu nazpět sháněl tak dlouho, až se nakonec zadařilo. Sice ho vlastním jen na disketách (kdysi jsem jej měl na CD), ale o to větší radost mám z přiložené mapy vesmíru, která u CD verze tenkrát vůbec nebyla.

Black Crypt a Shadowcaster, legendární díla Raven Software

Tímto své povídání uzavřu (a věřte, že bych mohl o tom psát další hodiny:-) a jen dodám, že na spoustu jmen z mé sbírky se samozřejmě nedostalo a je to možná škoda. Pokud by ale chtěl někdo mrknout na kompletní sbírku a její fotodokumentaci, připravil jsem pro to hned tři prostory. Jejich tvorba či aktualizace mě po letech dovedla k tomu, že jsem vzal každý jednotlivý big box a pečlivě jej znovu nafotil (což obnášelo půl roku postupné mravenčí práce:-)). Prvním místem je sekce přímo zde na webu: Sbírka originálek na PC/Amiga. Narazíte tu na rozcestník žánrů, ze kterého se dostanete k jednotlivým titulům s detailně nafoceným a rozloženým obsahem. Dalším místem, které jsem pracně tvořil a vznikla z něj solidní knihovna s detailním zachycením každé komponenty big boxu u každé hry, je fórum s otevřenou diskusí: Ringova sbírka big boxů přímo na mém Discord kanále. No a třetím místem, které ale bude potřebovat aktualizaci fotek a doplnění některých her, je již letitá knihovna na legendárních DJových stránkách oldgames.sk, kam jsem fotky big boxů nahrával úplně poprvé už někdy od roku 2012.

Ringo

Poznámka 1: K většině her, které v článku zmiňuji, existuje na Ringohraní samostatný text (recenze, článek o přírůstku do sbírky, případně herní deník). Úmyslně jsem ale názvy nelinkoval, a to ze dvou důvodů. Předmětem tohoto textu je vyprávění o big boxech, nikoliv rozcestník, který vás má okamžitě odvést na recenzi. Tu si na webu v případě zájmu bez problému dodatečně najdete. Druhým důvodem je, že linkovat takové množství názvů by bylo čisté editorské peklo.

Poznámka 2: Možná jste si všimli, že oproti mé obvyklé zvyklosti číslovat díly arabskými číslicemi jsem v tomto článku udělal výjimku a (většinou) používám římské. Je to proto, že v tomto konkrétním případě chci striktně dodržet zápis, jaký je vytištěný přímo na krabici, nikoliv jen uvést pořadí dílu.

Sbírat adventury je vzhledem k jejich počtu šílenství, a tak se mi ve sbírce objevují sporadicky

Hry ze série Dune nemohou chybět

Hrady, to je moje

Pokud chcete nejkompletnější vydání EF2000, je to právě tohle

Vzácná Ultima V s plátěnou mapou a mincí

Legendární a ve své době možná trochu nedoceněný Dark Sun

Jedna z nejkrásnějších krabic, Might and Magic VI

Jeden z nejlepších krokovacích dungeonů všech dob, Wizardry VII

Civilization, strategie která vládne všem:-)