Ringohraní

Tento tematický článek bude tak trochu o tom, proč považuji mnohé hry na Super Nintendo prakticky za nejlepší z konzolové produkce a SNESovky se tak staly vedle dungeonů na PC mou takřka největší srdcovou záležitostí, ačkoliv cesta ke konzolovým hrám obecně byla u mě z počátku velmi trnitá. Má vášeň k nim se zrodila až v roce 2001 díky emulátorům, tedy až pět let poté, co vývojáři SNES nadobro opustili a rozutekli se na nové platformy, zejména Playstation 1 a Nintendo 64. Proto, než se dostanu ke konkrétním herním titulům, si dovolím delší úvod k tématu, jak jsem se ke SNESovkám já, původně ryzí PCčkář, vlastně dostal. Ve své době, tedy v letech 1990 - 1996, jsem konzoli SNES a hry na ní bohužel neměl a zcela mě tento herní segment tehdy minul. Byl jsem tehdy rád za své PC (počínaje 286), kte ré bych nikdy za nic nevyměnil a sáhodlouze by se dalo také povídat o vzájemné štenkrovačce hráčů na jednotlivých platformách, předhánějících se argumenty, proč zrovna ta jejich je nejlepší. Plati...

Platforma: Sega Megadrive / Žánr: sRPG, jRPG / Developer: Climax Entertainment / Vydavatel: Sega / Rok: 1992 Když jsem přemýšlel, kterou typickou sRPG uvedu na svém blogu jako první (opravdu jsem trestuhodně o žádné za ty čtyři a půl roku nenapsal, pokud nebudu počítat Treasure Hunter G , jehož souboje dost sRPG připomínají), tak jsem dospěl k závěru, že sáhnu po té první a nejstarší z těch, co se mi kdysi dostaly do rukou a povedlo se mi ji také dohrát. A tou je právě Shining Force, která vyšla na SEGA Megadrive (Genesis). K upřesnění pro ty, kteří by nevěděli, tak sRPG zkratka znamená Strategy RPG, Japonci to nazývají Simulation RPG a ve skutečnosti by se správně mělo používat tRPG, protože stěžejní průběh hry spočívá v taktických bitvách. Ale já se tedy i pro příště budu držet zkratky sRPG, ať v tom nedělám větší guláš, než v těch škatulkách a žánrech je :-)