Thysiastery - Preview
Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: DIRGA / Vydavatel: DIRGA / Rok: 9. 3. 2026
Vzpomínáte na maďarskou hru Perihelion, kterou zde mám zastoupenou jak recenzí, tak kompletním herním deníkem, a jak jsem po různu vyjadřoval slabost pro maďarské hry pro jejich hlubokou specifickou atmosféru a svým způsobem produkční syrovost? Je to vlastně taková řečnická otázka pro uvedení chystané novinky pod názvem Thysiastery, kterou má na svědomí studio DIRGA. S Perihelionem to má jen jedinou souvislost, a to že mi styl kresby prostředí a zúžená paleta barev na minimum nejvíce připomněla právě jej. To byla jen taková odbočka hned na startu, teď se pojďme podívat na připravovanou Thysiastery, která má vyjít už za pár dní, přesněji 9. 3. 2026.
Abych se nedopouštěl jen prázdného tlachání, které bych si mohl vyvodit někde z obrázků na internetu, což rozhodně není moje cesta, tak jsem se pustil rovnou do práce a prozkoumal trochu, co nás čeká a nemine díky hratelnému demu, které je k dispozici na STEAMu. Demo jsem právě dohrál, nabízí na ukázku pět úrovní a mohu vám tak zprostředkovat, jak funguje prostředí, jaké jsou tu herní mechaniky, souboje a další věci, které neodmyslitelně patří k žánru dungeon. Samozřejmě je to hlavně pro ty z vás, kterým se nechce to demo hned zkoušet. Samozřejmě tak můžete učinit a tímto by preview ztratil význam. Takže pokud jste skončili zde, můžete přejít k hratelnému demu a přijít si na to sami. Komu se přímo do dema nechce, může si ušetřit dvě hodinky a pár minut věnovat několika řádkům níže, obrázkům okolo, a nakonec nebude chybět ukázkové video:-)
Příběh je naprosto jednoduchý a trochu připomíná nějaký horor typu - jsme v nějaké pasti, musíme se probít ven a vůbec nevíme, o co jde, proč tady jsou uvěznění lidé a my je můžeme osvobodit a přijmout do party. Jen víte, že jste nějací vyvolení, tzv. nositelé Znamení. Je to taková trochu Alice in Borderland, akorát klaustrofobně uzavřená do jedné velké několikapatrové kobky. Celé dobrodružství má zároveň roguelike nádech. Úrovně se generují sice náhodně, což by mohlo odradit ty, kteří mají rádi dungeony s pevnou půdou pod nohama, nicméně to zde překvapivě tak moc nebije do očí. Každý level je takovou arénou plnou zajímavé grafiky a tahových soubojů. Thysiastery však není komplexním světem, po kterém budete putovat, ale jde o jeden jediný rozsáhlý labyrint plný potemnělých úrovní znázorňujících různé uzavřené prostory typu skladiště, zahrady, ulice měst a podobně.
Účelem je levelovat postavy v tahových soubojích, čímž se zvyšují postavám statistiky a taky postupně získávají různé specifické dovednosti. Mohou se je učit i vzájemně od sebe. Parta se během hraní může dynamicky měnit, a to podle toho, zda narazíte na někoho zajímavějšího, než máte v partě, a taky dle toho, jak vám kdo umře v boji. Tím se dostávám k tomu, že tady platí permanentní smrt postav. Hra by vám postupně měla nabízet další a další charaktery k dispozici, takže byste s partou neměli zůstat brzy na suchu, ale cílem samozřejmě bude, aby vám nikdo nepadl a zůstaly vám špičkově vycvičené charaktery. Uvidíme, jestli bude mít finální verze nějaký systém ukládání pozice, protože s permadeath můžeme tušit, že si neuložíte všude nebo všude nevyvoláte pozici. Za těch pět levelů, které jsem prolezl, jsem naštěstí takticky neustále léčil postavy a nic nezanedbal, takže mi žádná postava nepadla.
Statistiky postavy, seznamy skillů, kouzel, výbava, vše je provedeno minimalisticky, účelně, přehledně. Každá položka po najetí myší na ni zobrazí popisek, takže nehrozí, že budete bádat, na co je ta či ona vlastnost nebo jakou účinnost má ta či ona zbraň nebo jaké má obranné číslo zbroj. Je to takové příjemné user friendly. Demo dává dostatečný náhled do systému, a tak jsem si mohl vyzkoušet dovednosti bojovníků v praxi, speciální útoky, různé zbraně, ničivou sílu kouzel, ale pozor, je zde záludnost v podobě různých elementů, a tak se mi stalo, že některé nepřátele jsem útočným kouzlem vyléčil.
Nepřátelé jsou rozmanití, od různého motýlího hmyzu, přes různé červy, hady, mloky, olihně, golemy, podivné slepice a nakonec i v této hře narazíte na "dědečka hříbečka" :-) Vím, už jsem to použil v preview na Underkeep a opakovaný vtip není vtipem :-) Každopádně nepřátelé pěkně podporují hororovou atmosféru a vlastně mi celá ta děsivost hry nejvíce připomíná ty démonické japonské příběhy, možná to jde stylově až do klasické jRPG série Shin Megami Tensei nebo taky loňské novinky Cyclopean (jehož plnou verzi bych si už konečně měl taky zahrát). Já se k tomu všemu musím přiznat, že apokalyptické a dystopické příběhy úplně nevyhledávám, protože mi v nich chybí světélko na konci tunelu, ale když jsou obalené do něčeho, co mě výrazně zaujme, tak se u nich dokážu pobavit a ocenit jejich kvality. 
A na Thysiastery se těším moc, protože to demo mě dokázalo pohltit a vzbudilo ve mně zájem, co se bude dít dále. Ten svět tady není úplně nějak nelidsky mrtvolný nebo pustý. Jsou tady postavy, které osvobozujete ze zajetí a ty se seskupují v táboře, což jsou v rámci některých úrovní takové jediné bezpečné oázy klidu. V nich můžete odpočívat, třídit si charaktery a sestavovat partu. Dále se v některých úrovních potulují obchodníci, s kterými můžete hodit pokec nebo si od nich něco koupit. To kdyby se vám zdálo, že vám truhly nenabízejí dostatečně silné zbraně, a obchodníci by mohli mít něco lepšího.
Pokud jsem vás na hru navnadil a stále byste chtěli více než jen preview a na demo stále nemáte prostor, nahrál jsem pro vás i půlhodinové video, v kterém můžete vidět kousek mého průchodu demem a podívat se, jak to vypadá celé v pohybu.
Ringo
Vzpomínáte na maďarskou hru Perihelion, kterou zde mám zastoupenou jak recenzí, tak kompletním herním deníkem, a jak jsem po různu vyjadřoval slabost pro maďarské hry pro jejich hlubokou specifickou atmosféru a svým způsobem produkční syrovost? Je to vlastně taková řečnická otázka pro uvedení chystané novinky pod názvem Thysiastery, kterou má na svědomí studio DIRGA. S Perihelionem to má jen jedinou souvislost, a to že mi styl kresby prostředí a zúžená paleta barev na minimum nejvíce připomněla právě jej. To byla jen taková odbočka hned na startu, teď se pojďme podívat na připravovanou Thysiastery, která má vyjít už za pár dní, přesněji 9. 3. 2026.
Thysiastery upoutá na první pohled právě grafikou, v níž se mísí hned několik dojmů. První člověka může napadnout, že jde o klasický pixelový rozpad, za kterým se skrývá častý neduh dnešní produkce - neumíme kreslit, a tak to necháme rozpadnout se v kostkách a budeme se tvářit, že jde o retro a umělecký záměr. V takovém případě to ale nikdy nebude vypadat jako krásný pixel art devadesátek, pokud grafik skutečně neumí kreslit, a dělat, že to takhle vypadalo kdysi, je krátkozraké. Když se však podíváme na vizuál Thysiastery pozorněji, uvidíme při bližším zkoumání skryté detaily, které přeci jen odhalují, že grafik opravdu umí, a ten umělecký záměr tam je opravdový, přestože scenérie této hry vás rozhodně nezahrnou vrcholnou dávkou pozitivně laděného impresionismu.
Volba až démonicky dystopického neutěšeného prostředí naznačuje, že v Thysiastery nebude jen tak nějaká legrace. Herní zábava ano, ale budete v ní naplněni zoufalstvím, temnotou, skoro to vypadá jako simulace posmrtného života v pekle, či spíše nicotě. Celá scéna je tak bezútěšná, ušpiněná, trochu i chaotická a přeliv pixelů má hezky navodit přesně takovou tu mlhu, aby nebylo pochyb o tom, že tady nepůjde o žádnou okázalou a nablýskanou scénu plnou komiksových vybroušených linek a pestrých barev.
Volba až démonicky dystopického neutěšeného prostředí naznačuje, že v Thysiastery nebude jen tak nějaká legrace. Herní zábava ano, ale budete v ní naplněni zoufalstvím, temnotou, skoro to vypadá jako simulace posmrtného života v pekle, či spíše nicotě. Celá scéna je tak bezútěšná, ušpiněná, trochu i chaotická a přeliv pixelů má hezky navodit přesně takovou tu mlhu, aby nebylo pochyb o tom, že tady nepůjde o žádnou okázalou a nablýskanou scénu plnou komiksových vybroušených linek a pestrých barev.
Umělecky vzato je vizuál Thysiastery přesně tím, co má odrážet celé prostředí hry a navzdory úmyslné zrnitosti můžeme vidět, že grafik byl docela detailista. K Perihelionu se to popravdě blíží mírně jen úmyslně zvolenou velmi omezenou paletou barev a celkový styl malby tak trochu připomíná mix mezi ním, Hired Guns, ale taky další hrou z úplně jiného soudku. Když se podívám na portréty, styl jejich zasazení do různých rámečků, vizuál statistik, měl jsem dojem zvláštního minimalismu, s kterým jsem se setkal u stařičké hry Shadowlands.
Abych se nedopouštěl jen prázdného tlachání, které bych si mohl vyvodit někde z obrázků na internetu, což rozhodně není moje cesta, tak jsem se pustil rovnou do práce a prozkoumal trochu, co nás čeká a nemine díky hratelnému demu, které je k dispozici na STEAMu. Demo jsem právě dohrál, nabízí na ukázku pět úrovní a mohu vám tak zprostředkovat, jak funguje prostředí, jaké jsou tu herní mechaniky, souboje a další věci, které neodmyslitelně patří k žánru dungeon. Samozřejmě je to hlavně pro ty z vás, kterým se nechce to demo hned zkoušet. Samozřejmě tak můžete učinit a tímto by preview ztratil význam. Takže pokud jste skončili zde, můžete přejít k hratelnému demu a přijít si na to sami. Komu se přímo do dema nechce, může si ušetřit dvě hodinky a pár minut věnovat několika řádkům níže, obrázkům okolo, a nakonec nebude chybět ukázkové video:-)
Příběh je naprosto jednoduchý a trochu připomíná nějaký horor typu - jsme v nějaké pasti, musíme se probít ven a vůbec nevíme, o co jde, proč tady jsou uvěznění lidé a my je můžeme osvobodit a přijmout do party. Jen víte, že jste nějací vyvolení, tzv. nositelé Znamení. Je to taková trochu Alice in Borderland, akorát klaustrofobně uzavřená do jedné velké několikapatrové kobky. Celé dobrodružství má zároveň roguelike nádech. Úrovně se generují sice náhodně, což by mohlo odradit ty, kteří mají rádi dungeony s pevnou půdou pod nohama, nicméně to zde překvapivě tak moc nebije do očí. Každý level je takovou arénou plnou zajímavé grafiky a tahových soubojů. Thysiastery však není komplexním světem, po kterém budete putovat, ale jde o jeden jediný rozsáhlý labyrint plný potemnělých úrovní znázorňujících různé uzavřené prostory typu skladiště, zahrady, ulice měst a podobně.
Účelem je levelovat postavy v tahových soubojích, čímž se zvyšují postavám statistiky a taky postupně získávají různé specifické dovednosti. Mohou se je učit i vzájemně od sebe. Parta se během hraní může dynamicky měnit, a to podle toho, zda narazíte na někoho zajímavějšího, než máte v partě, a taky dle toho, jak vám kdo umře v boji. Tím se dostávám k tomu, že tady platí permanentní smrt postav. Hra by vám postupně měla nabízet další a další charaktery k dispozici, takže byste s partou neměli zůstat brzy na suchu, ale cílem samozřejmě bude, aby vám nikdo nepadl a zůstaly vám špičkově vycvičené charaktery. Uvidíme, jestli bude mít finální verze nějaký systém ukládání pozice, protože s permadeath můžeme tušit, že si neuložíte všude nebo všude nevyvoláte pozici. Za těch pět levelů, které jsem prolezl, jsem naštěstí takticky neustále léčil postavy a nic nezanedbal, takže mi žádná postava nepadla.
Statistiky postavy, seznamy skillů, kouzel, výbava, vše je provedeno minimalisticky, účelně, přehledně. Každá položka po najetí myší na ni zobrazí popisek, takže nehrozí, že budete bádat, na co je ta či ona vlastnost nebo jakou účinnost má ta či ona zbraň nebo jaké má obranné číslo zbroj. Je to takové příjemné user friendly. Demo dává dostatečný náhled do systému, a tak jsem si mohl vyzkoušet dovednosti bojovníků v praxi, speciální útoky, různé zbraně, ničivou sílu kouzel, ale pozor, je zde záludnost v podobě různých elementů, a tak se mi stalo, že některé nepřátele jsem útočným kouzlem vyléčil.
Nepřátelé jsou rozmanití, od různého motýlího hmyzu, přes různé červy, hady, mloky, olihně, golemy, podivné slepice a nakonec i v této hře narazíte na "dědečka hříbečka" :-) Vím, už jsem to použil v preview na Underkeep a opakovaný vtip není vtipem :-) Každopádně nepřátelé pěkně podporují hororovou atmosféru a vlastně mi celá ta děsivost hry nejvíce připomíná ty démonické japonské příběhy, možná to jde stylově až do klasické jRPG série Shin Megami Tensei nebo taky loňské novinky Cyclopean (jehož plnou verzi bych si už konečně měl taky zahrát). Já se k tomu všemu musím přiznat, že apokalyptické a dystopické příběhy úplně nevyhledávám, protože mi v nich chybí světélko na konci tunelu, ale když jsou obalené do něčeho, co mě výrazně zaujme, tak se u nich dokážu pobavit a ocenit jejich kvality.
A na Thysiastery se těším moc, protože to demo mě dokázalo pohltit a vzbudilo ve mně zájem, co se bude dít dále. Ten svět tady není úplně nějak nelidsky mrtvolný nebo pustý. Jsou tady postavy, které osvobozujete ze zajetí a ty se seskupují v táboře, což jsou v rámci některých úrovní takové jediné bezpečné oázy klidu. V nich můžete odpočívat, třídit si charaktery a sestavovat partu. Dále se v některých úrovních potulují obchodníci, s kterými můžete hodit pokec nebo si od nich něco koupit. To kdyby se vám zdálo, že vám truhly nenabízejí dostatečně silné zbraně, a obchodníci by mohli mít něco lepšího.
Pokud jsem vás na hru navnadil a stále byste chtěli více než jen preview a na demo stále nemáte prostor, nahrál jsem pro vás i půlhodinové video, v kterém můžete vidět kousek mého průchodu demem a podívat se, jak to vypadá celé v pohybu.
Ringo
Edit 12.3.2026: První dojmy z plné verze se mi tak trochu liší s tím, na co nalákalo demo, takže než byste se měli vrhnout do koupě na základě kladných dojmů z dema nebo tohoto preview, tak musím varovat před pár věcmi, které autoři doufám možná na základě různých feedbacků ještě doladí. Hra je sice dohratelná (dle diskuse na Steamu, ale jen pro opravdové trpělivé vytvrdlíky, kterým nevadí do zemdlení opakovat a zkoušet, dokud nepřijdou na slabiny jednotlivých nepřátel. Dále navnadění na leveling postav tady jasně utne skrytý časovač, který vám nedovolí zůstat v daném levleu moc dlouho a platí to i pro odpočinek v táboře. Prchat po každém těžším souboji do tábora na rest nebo poflakování se po levelu pro grindění expů na respawnutých potvorách = zjeví se uklízeč, neporazitelný boss a dá vám nakládačku ,definitivní. Vypadá to na nevyrovnané rozkročení se autorů mezi roguelike styl a klasický RPG dungeon. Nabídnou skill systém, ale nedovolí hráči s ním moc pracovat. Navíc je to tu hodně o náhodě a příliš často se setkáte s instatní smrtí. Při absenci save a mechanikou permadeath - jen pro opravdové pařanské vytvrdlíky žádající si takovýchto výzev.
Z plné verze Thysiastery jsem tedy po tom navnadění z dema zatím rozčarován a nevím, jestli je to tím, že dělám něco zásadně špatně, ale z hlediska obtížnosti je to tryzna a působí to na mě jako soubor instantních smrtí, které máte zkoušet nějakou náhodou překonat. Je to strašný soubor náhod a trochu mi to připomíná podobnou frustraci, jako když jsem si kdysi s nadšením koupil stolní Space Hulk a pak jsem jej hrál a totálně mě zklamal abslutní náhodnosti všeho ,c ose tam dělo.
OdpovědětVymazatZatímco v demu Thysiastery, z jehož dohrání vycházel můj preview, jsem prošel vcelku v pohodě 5 levelů, tady jsem se dostal přes první obsáhlejší level po porážce bosse s tím, že mi dvě postavy ze tří padly, což se rovná prohře. Zatím tedy jednoznačně převládá pocit, že ačkoliv se otevřel v plné hře komplexní systém vývoje postav, hra prakticky nedovoluje levelovat, odpočívat neomezeně v táboře a postavy vyvíjet, protože pokud neproběhnete úroveň prakticky speedrunem, vyvolá se v úrovni neporazitelný boss. Grind je tady zakázán.
Takže uvidíme, co s tím autoři ještě udělají, jak zareagují na feedbacky nějakým dalším opravným patchem, ale hra je prozatím podle mě těžký early access, v kterém se bude balancovat. A byla by škoda, kdyby na tom autoři pořádně nezapracovali, protože ta grafika, atmosféra a skill systém mají fakt potenciál. Zatím to vypadá, že nápad ztroskotal na tom, že autoři nevěděli, jestli dělají ryzí rogue like nebo dungeon, a tak vám možnosti pro klasický dungeon, které autoři nabídli, doslova zabíjejí rogue like prvky. Bylo by škoda promarnit potenciál hry, pokud by to nechali takto nevybalancované. Dokonce jsem už uvažoval, že poprvé v životě na Steamu vrátím hru a nechám si ji proplatit nazpět, ale jednak budu doufat v nápravu a jednak to neudělám proto, že za ty dvě drobné kilča si to v knihovně nechám minimálně jako soubor zajímavé grafiky. Zatím z toho rozhodně nedělám recenzentský závěr ani nechci nikoho vyloženě odradit, třeba to naopak někoho namotivuje jako výzva.