Wizard and the Princess (Hi-Res Adventure #2)

Platforma: Apple II / Žánr: Adventure / Developer: On-Line Systems/ Vydavatel: On-Line Systems / Rok: 1980


Další výlet do té nejpradávnější historie adventurních bohů Sierra On-Line (On-Line Systems) mě konečně zavedl k Wizard and The Princess. V této hře se vydáte do země Serenia a vaším úkolem bude zachránit princeznu Priscillu uvězněnou v hradě zlého čaroděje Harlina. Wizard and the Princess vyšel na platformu Apple II a Atari-8bit. Na pozdějším portu pro PC v roce 1982 můžete tuto hru znát pod názvem Adventure in Serenia. Designérkou je stejně jako u předchozího Mystery House Roberta Williams, programátorem je její manžel Ken Williams. Děj se odehrává v univerzu, které se později rozvinulo v rozsáhlou King's Quest sérii, proto je Wizard and the Princess považován za jakýsi nultý díl série. Země Serenia se totiž rozprostírá na stejném kontinentě jako království Daventry. Ostatně přímá návaznost na King's Quest je zakomponována například v King's Questu 5, ve kterém najdete v poušti kostru a velmi důležitou botu. Jsou to ostatky osvoboditele princezny Priscilly, který s ní odmítl sňatek a vydal se na pouť právě do této pouště, ve které bohužel zabloudil a nakonec v ní zemřel.

Tímto jsem dopředu prozradil budoucí osud hrdiny, do jehož situace se vžijete ve hře Wizard and the Princess. Dále vás nebudu unavovat zákulisními detaily a strohou faktografii, pojďme se pustit do této pradávné a velmi cenné vykopávky po herní a vizuální stránce. V dnešní době by mohla působit jako úsměvný pokus o hru, ale vězte, že ve své době to bylo jedinečné maximum, kterého šlo dosáhnout a nic lepšího nebylo. A zatímco my jsme za železnou oponou ještě 9 let čekali aspoň na jednoduchý gamebook "Na rozkaz krále" a první počítače mělo jen pár vyvolených, na nichž drtili čisté textovky, tak na západ od nás si už mohli užívat dobrodružnou interakci na počítači, v níž texty provázely konečně barevné obrázky.

Co nastínil už Mystery House, který dosáhl takového úspěchu, že se Ken Williams rozhodl pokračovat v takto laděných hrách a rovnou z nich udělat sérii pod názvem Hi-Res Adventure, to umocňuje Wizard and the Princess obrovským posunem v herních i vizuálních možnostech. Nejste už uzamčeni v jednom domě s okolní zahradou. Tentokráte se opravdu vydáte na pouť skrze poušť, přeplavíte se na tajuplný tropický ostrov, nakonec zavítáte do neprostupných hor a pak do samotného hradu zlého čaroděje. Přibylo spousta obrazovek k průzkumu, interakcí s prostředím a taky zádrhelů a rébusů, které musíte řešit. Nechybí klasické bloudění zralé na kresbu mapy a taky frustrující dead endy. Nabízí se tady mnoho špatných možností, jejichž výsledkem je smrt, po níž nezbývá nic jiného, než si vyvolat poslední uloženou pozici nebo si zahrát od začátku. 

Herní úkony jsou však stále ještě v plenkách. Jde vesměs o prosté hledání předmětů, kterých dohromady není zase tak moc. Nejtěžší je pak najít to správné místo, v kterém nalezené předměty lze použít. K jakémukoliv úkonu dospějete tak, že vypíšete srozumitelný příkaz a program pak posoudí, jestli jste trefili správně jak danou činnost, tak daný předmět, s kterým ji chcete provádět. Je to zajímavý souboj vašich bystrých úvah a jazykových znalostí s jazykovou škálou, která byla do samotného programu vložena. Je to takový puzzle sám o sobě, umět správně to říct. Tadyhle vezmi klacek, tu s ním odežeň hada, seber kotvu z pláže, přivaž na ni provaz, hoď kotvu s provazem přes větev stromu....však to znáte. A tady pochopíte, že veškerý základ adventur neleží až někde u King's Questu 1 z roku 1984, ten základ je právě zde, v roce 1980, a máte jedinečnou možnost jej prozkoumat. Což je další výrazný zábavní prvek. 

Cílem mého vyprávění není pohled na hru dnešníma očima, protože by logicky nemohla dopadnout dobře a leckdo by si ťukal na čelo, proč se zaobírám v době nex gen něčím, co umělo sotva vyobrazit pár barev rychlosti hlemýždě. Navíc herní postupy byly na úrovní obrázkového gamebooku pro děti s několika málo předdefinovanými příkazy pro velmi omezené možnosti toho, co lze ve hře vykonávat. Na tohle musíte mít takový zvláštní dar v podobě schopnosti se přenést do té doby, ponořit se do dané hry a brát ji s tím, že před tím nic takového nebylo. A co bylo potom, na to pro tuto chvíli zcela zapomenete. Mohu si asi trochu sebestředně přiznat, že jsem tímto darem obdařen velmi, protože u Wizard and the Princess jsem pocítil velké sympatie i k dětinsky nakreslené grafice v pár barvách. 

Obrázky kreslila Roberta Williams v Hi-Res Graphic Editoru vytvořeného Kenem Williamsem přesně pro tento typ her (proto Hi-Res Adventure). Roberta Williams není kdo ví jaká malířka, a tak zhruba zvládá základní obrysy budov, stromů, postaviček. Jenže oko nejen zdatného kreslíře si okamžitě všimne různých asymetrií a absencí detailů, které by talentovaný grafik klidně i ve dvou barvách zvládl bravurně a nevypadalo by to jako malůvka z nástěnky ve školce. Jenže když jde o hru, fantasii se meze nekladou, a když jsem si jako dítě tvořil vlastní fantasijní dobrodružné příběhy různě do sešitků, kreslil jsem vlastně přesně taky takhle. Jistě, Roberta Williams už byla dospělá žena, nicméně počítače měly ještě omezenou kapacitu, hry se tvořily takříkajíc na koleně v pár jedincích a kreslit se muselo jednoduše. Z každého obrázku navíc sálá ta radost Roberty Williams z tvorby a z toho, že to Ken vloží do funkčního programu a "rozpohybuje" na monitoru. 

Oproti Mystery House navíc přibyly konečně barvičky a musím říci, že jsem se do palety barev, kterých byl počítač Apple II schopen, doslova zamiloval. Dokonale sedly mému oku a zejména odstíny modré bary působí velmi příjemně jako takové jemné pohlazení. Když jsem putoval po krajině v jednotlivých obrazovkách této hry (na které se díváte z pohledu první osoby), působila na mě každá kresba jako forma uměleckého vyjádření pocitů, jaké by měla návštěva zde vyobrazené scenérie navodit. Atmosféra se tak nedá této hře upřít a pokud ji cítíte, trefila se vám Roberta Williams do vkusu. Musíte mít ovšem výše zmíněný dar a k tomu touhu se bavit nejen u toho, co někdo pozlatí. Můžete namítnout, že to zábavné není. OK. V tom případě hra není pro vás, spletli jste si žánr anebo se díváte na hry už jen optikou vyžadující dnešní moderní vymoženosti a nezajímá vás pohled do historie. Samozřejmě na tom není nic špatného, je to pochopitelné. 


Když jsem Wizard and the Princess rozjížděl pod emulátorem Apple II, narazil jsem na záhadný problém se zamrzáváním programu a nejprve jsem se obával, že budu odkázán na jiný port hry. Porty hry na Atari-8bit, C64 a nakonec DOS nebyly zdaleka barevně tak syté, jako Apple II verze. Ostatně sama Roberta Williams vyjádřila značnou nespokojenost zejména s tím, jak vypadá port pro DOS v CGA grafice. K mému nemilému překvapení však zamrzávaly i porty na Atari-8bit a také DOS verze. Nakonec jsem usoudil, že program ve všech verzích asi rozbíjím špatným uložením pozice na disketu. Nakonec jsem se tedy mohl naštěstí vrátit k Apple II verzi, neukládal jsem přímo ve hře, ale přes savestat a vše nakonec běželo korektně. Mohl jsem si i díky testům jiných platforem ověřit, že Apple II verze vypadá opravdu nejlépe (viz obrázky z ostatních portů úplně na konci galerie). Na začátku těch osmdesátek byl ten Apple II jednoduše  bezkonkurenční.

Nakonec jsem tedy doputoval do hor, porazil obra, vyhandloval něco s obchodníkem a pak osvobodil princeznu z hradu. Ta je teda pořádně ošklivá, ale quest je quest. Ostatně není divu, že hrdina osvoboditel nakonec prchnul do pouště zemřít, protože něco takového by nedostal z hlavy do konce života. Musím říci, že Wizard and the Princess byla příjemná herní zkušenost a jsem rád, že jsem ji absolvoval. Mělo to zvláštní raně osmdesátkový feeling, který bych připodobnil návštěvě jeskyně s pravěkými malbami, které obdivujete, i když je jasné, že to nelze srovnávat s galerií ve Versailles. Zábavnost hry je úměrná době. Kdybyste tuhle hru získali v roce 1980, jásali byste a byla by to pro vás jedna z nej her v životě. Vývoj v dalších letech byl však překotný a ukázal fakta, že jde stále o drobnou hříčku s primitivními postupy. Ale s ohledem na historii velmi zajímavou. A pokud vás tyhle historické exkurze baví, můžete se těšit na třetí hru ze série Hi-Res Adventure, kterou už mám připravenou na příště.

Hodnocení: 55%

Ringo



















Pro porovnání screenshoty z Atari-8bit verze:



Commodore 64 verze:



DOS verze:

Komentáře

  1. Odpovědi
    1. Pardon, uklikl jsem se předčasně. Jsou to takové dětské malůvky ze školky jak píšete, ale na tak ranný rok 1980 to na mě působí překvapivě dobře. Hodně to dělají ty už celkem slušné barvy na tom Macu. To o tom, že tohle jsou základy Sierry a že na tom vznikly Kings Questy jsem netušil. Takže za mne zajímavý výlet do herního pravěku. Také mne zaujalo, jak jste zmínil první gamebook po revoluci. Co Vy a gamebooky obecně? Já jsem na nich v dětství docela ujížděl - doma jsme si nemohli dovolit solidní PC, a gamebooky přinášely poutavá rozličná dobrodružství, navíc obohacená vlastní představivostí, což je prvek, který umí snad jen knihy či deskové hry a já ho mám hodně rád - spíš než snahu zobrazit a vysvětlit vše co nejkonkrétněji a doslovně.

      Vymazat
    2. Měl jsem právě ten gamebook Na rozkaz krále a hrál jej pořád dokola, i když jsme jej znal pak už zpaměti. Takže si živě umím představit, jak bych v té době hrál právě Wizard and the Princess taky pořád dokola a snažil se v každičké obrazovce zkoušet, jestli mi tam něco neuniklo. A i proto od počátku inklinuji k takovým těm lehce naskicovaným hrám klidně s jednoduchou grafikou, jako bývaly kresbičky v gameboocích nebo dobrodružných knihách. Extrémní snaha o realismus mi v hrách většinou přijde nezajímavá, byt samozřejmě pěknou a detailní grafiku mám taky rád.

      Gamebooky mám rovněž v oblibě a nějaké jsem hrál, nejraději jsem měl Lone Wolfa, toho jsem hrál v polovině devadesátek. Měl jsem to ale půjčené, takže vlastnictví doháním poslední léta tím, že si postupně, jak to vydávají, skupuji ta nová vydání od Mytago. A doufám, že si na ně někdy udělám konečně čas.

      Vymazat

Okomentovat

Komentáře jsou částečně moderované, některé komentáře se tak mohou objevit až po schválení. Pokud nemáte účet u Google, zadejte prosím aspoň přezdívku. Žádné reklamy ani odkazy na jiné stránky nebudou schváleny. Děkuji.